V posledních letech se rozmohlo cestování v zimním období za teplem, za sluncem, na jih. Nejdříve mi to připadalo nepřirozené, ovšem časem se můj názor změnil na „proč ne“ a po loňském výletu na Tenerife se mi tento způsob dovolené líbí ještě více.
Tenerife: srovnání nejlevnějších zájezdů ⇒
V zimě na Kanáry | Zajímavá místa | Odpočinek po výstupu | Česká hospoda na Tenerife
V zimě na Kanáry
Jednou z největších výhod cestování v zimě do těchto končin, jako jsou Kanárské ostrovy, je bezpochyby to, že hlavní sezóna je zde dávno pasé, ale počasí je nadále přívětivé a teploty lákají nejen k lenošivému povalování na pláži, ale také k poznávání krajiny – vždyť kdy jindy se dá procházet vegetací, s pocitem, že zrovna neleknete vedrem?
Pláž El Medano na Tenerife
V době výletu bylo mým místem pobytu Španělsko, takže nákup letenky z Madridu na Tenerife byl tím nejjednodušším. Ubytování bylo klasicky řešeno přes booking a důležitým bodem byl také pronájem auta – bez něj bychom se těžko dostali na všechna místa.
Z Madridu jsme vylétali ještě za tmy a tak jsme si mohli užít východ Slunce z okýnka letadla a díky počasí i první pohled na zasněžené Pico de Teide, nejvyšší horu nejen Kanárských ostrovů a Tenerife, ale celého Španělska vůbec. Po přistání jsme v půjčeném autě vyrazili do městečka Puertito de Güimar, kde jsme měli strávit následující čtyři noci.
Po letu jsme se vydali odpočívat na pláž v El Medánu, i na konci listopadu tu byla oceánská voda příjemně teplá a co víc, pláž s tmavým sopečným pískem téměř jen pro nás. U El Medána je také přírodní rezervace lákající k procházce a pozorování ptactva a přestože je poměrně blízko letiště Tenerife Sud, letadla tady neruší.
Zajímavá místa
Pico de Teide
Druhý den jsme kvůli předpovědi počasí museli změnit plán a na řadu přišlo největší dobrodružství – pokus o výstup na Pico de Teide. Sopečná krajina celého ostrova je pro našince nezvyklá a stále je na co se dívat – lávové proudy, staré kaldera, útvary Huevos de Teide – tedy Vejce Teide, které míjíme při výstupu.
Je větrno a postupně se objevuje sníh, v 3200 m, u ubytovny, je také mlha. Přesto se náš československý Erasmus tým raduje, část z nás je v nejvyšší výšce v životě, nejjižněji a nejzápadněji. Od správce se však dozvídáme, že od severu ostrova přichází bouře a že další výstup, ve kterém jsme měli v plánu pokračovat ráno, je nebezpečný, obzvlášť bez maček.
Obracíme to tedy dolů, cestou nasazujeme čelovky a ve 23:00 jsme ve 2000 m, u parkoviště, kde nás nakládá zbytek týmu, co na hory moc není. Inu, vychytali jsme nejhorší počasí – vítr na vrcholu dosahoval 105 km/h a sněžilo. To je nevýhoda letenek kupovaných tolik dopředu.
Odpočinek po výstupu
Po výstupu jsme následující den chtěli spíše odpočívat, a protože počasí nebylo nakloněno opalování a koupání se, poznávali jsme jižní část ostrova – Los Cristianos, příjemné městečko Las Galletas a k večeru jsme zakotvili v hospůdce v Las Eras, kde jsme předtím dokonce zachytili na okamžik sluneční paprsky. Pivo za 50 centů se nedalo odmítnout a k dokreslení atmosféry hrál starší pán blues na kytaru.
Česká hospoda na Tenerife
Čtvrtý den a druhý pokus poznání pláží Los Cristianos. Tentokrát to vyšlo, i když vlny byly divočejší. A co víc, na pláži jsme narazili na českou hospodu s českou obsluhou. S plzní, gulášem a slivovicí, a vzhledem k tomu, že se nám po třech měsících ve Španělsku už po domácí stravě stýskalo, strávili jsme tam podstatnou část dne.
Huevos de Teide, Tenerife
Poslední den na Tenerife se ráno nesl ve znamení poznávání blízkého okolí – rezervace Malpaís de Güimar byla při východu Slunce naprosto nepopsatelná – část ostrova zalitá lávou, na které rostou jen rostliny adaptované na extrémní stanoviště (proto Malpaís – špatná země). Dokonce zde vede i zajímavá naučná stezka ve španělštině.
Po sbalení jsme se vydali na sever ostrova – všichni jsme chtěli vidět jedinou pláž na Tenerife se žlutým pískem – Las Teresitas – pláž, na niž byl písek navezen ze Sahary. Když se slunce naklonilo níže, jeli jsme se podívat na severní pobřeží, kde jsme opět vnímali rozdílnost krajiny tvořené sopečnou činností – byla tak rozdílná od jihu! Také zde byly patrné následky bouří před pár dny, oceán musel být opravdu divoký.
Večer jsme vrátili auto a šli spát do hostelu, opět objednaného přes booking, prohlédli si odlehlou část Santa Cruz a poseděli u poslední Dorady, tenerifského piva. Ráno jsme po brzkém budíčku vyrazili na letiště a potom hurá zpět na španělskou pevninu, do zimy a chladu, jaký je na začátku prosince typický.
Co říct závěrem? Snad, že jen doufám, že to nebyla má poslední návštěva Tenerife. Snad mi příště bude počasí více přát a uvidím i severní část ostrova. Vylezu na Pico de Teide. A budu tam déle, než pět dní, protože na tak krásný ostrov by byl i měsíc málo.
Oficiálním autorem a garantem článku je Tony. Aktualizováno dne 14.2.2023
