Metro v Amsterdamu
Přestože je Amsterdam pouze hlavním městem Nizozemska, dal by se klidně pasovat do role hlavního města celého Beneluxu. Minimálně z hlediska statistik turistické návštěvnosti, v rámci kterých je Amsterdam dokonce jedním z nejpopulárnějších měst celé západní Evropy.
Amsterdam: srovnání ubytování ⇒
Každý návštěvník tak dozajista ocení skutečnost, že město disponuje vlastním systémem podzemní dráhy. V tomto článku se tak o amsterdamském metru dozvíte několik základních informací.
Základní informace
- V provozu od roku: 1977
- Počet linek: 5
- Počet stanic: 58
- Celková délka: 52,2 km
Historie metra v Amsterdamu
Bývá neobvyklé, aby na západ od našich hranic přicházely vymoženosti moderní doby později, než u nás. A pokud za takovou vymoženost můžeme označit metro, je tomu skutečně tak. Ačkoliv plány na vybudování amsterdamského metra pocházejí již z 20. let 20. století, mohli se jím první cestující svézt až v roce 1977 (tou dobou jezdilo metro v Praze již třetím rokem).
Od té doby se vystavělo dohromady přes 50 kilometrů tratí, na kterých narazíte na 58 stanic. Nutno však dodat, že do systému amsterdamského metra se zahrnuje i linka 51 (oranžová), která je svým charakterem ovšem spíše tramvaj, než klasické metro.
Linky a trasy metra
Nejstarší linkou je žlutá trasa č. 54, která byla postavena v již uvedeném roce 1977. Začíná přímo v centru města, ve stanici Centraal Station a pokračuje dále směrem na jih, až do stanice Gein. Je dlouhá 12,1 kilometrů a najdeme zde 15 stanic, z nichž některé jsou společné též pro ostatní linky metra.
Druhou nejstarší linkou, která byla postavena též roku 1977, je červená trasa č. 53. Začíná taktéž ve stanici Centraal Station a zhruba polovinu trasy má společnou s linkou č. 54. Poté se odklání více na východ a končí ve stanici Gaasperplas. Dohromady měří 11,3 kilometrů a disponuje 14 stanicemi.
Další postavenou linkou je zelená trasa č. 50, která svůj provoz spustila v roce 1997. Jedná se o nejdelší a nejvytíženější linku, která měří 20,1 kilometrů a obsahuje rovných 20 stanic. Začíná v severozápadní části města, ve stanici Isolatorweg a pokračuje ve směru na jihovýchod, až do stanice Gein, kterou sdílí s linkou č. 54.
Jak již bylo uvedeno – některé úseky amsterdamského metra připomínají spíše tramvaj. Jedná se zejména o oranžovou linku č. 51, která začíná opět ve stanici Centraal Station a vede dál směrem na jihozápad, až do konečné stanice Westwijk. Jde o druhou nejdelší linku, s délkou 19,5 kilometrů a 29 stanicemi.
Nejnovější modrá linka č. 52 byla vybudována teprve v roce 2018 a křižuje město od severovýchodu, po jihozápad. Dohromady měří 9,5 kilometrů a disponuje 8 stanicemi, přičemž projíždí též oblíbenou stanicí Centraal Station. Její konečnými stanicemi jsou Noord a Zuid.
Cena za přepravu
Metro je v Amsterdamu samozřejmě zahrnuto do zdejší sítě MHD. Jeden lístek tak platí jak v metru, tak v autobusech či tramvajích. Vlaky ani lodě do ní zahrnuty nejsou a musíte si zakoupit speciální lístek.
Co se týče zahrnuté MHD, zakupte si buď hodinový GVB lístek za 3,20€ (cca 82 Kč) anebo 24 hodinový lístek za 8€ (cca 206 Kč). V případě, že v Amsterdamu strávíte více času, je variantou 2 denní lístek za 13,50€ (cca 350 Kč) anebo 3 denní za 19€ (cca 490 Kč).
Metrem na letiště
Přestože je pokrytí sítí amsterdamského metra více než příznivé, přímo na letiště Schiphol bohužel v současnosti nezasahuje. Po příletu tak můžete využít buď pohodlného vlakového spojení, díky kterému se během cca 20 minut dostanete na hlavní nádraží (Central Station) anebo speciálních autobusových linek, které vás do centra města dovezou také.
Zajímavosti
Metro každodenně obslouží přibližně 200 tisíc pasažérů, což je zhruba osmkrát méně, než je tomu v Praze. Svůj lví podíl na tom má především popularita cyklistické dopravy v celém Nizozemsku.
Současná tramvajová linka č. 26 byla původně projektována jako další trasa metra. Při výstavbě tak byl dokonce vybudován krátký tunel, vedoucí z Hlavního nádraží, který se však nakonec nevyužil. V současnosti se uvažuje, že zde vznikne muzeum čokolády.
Napsat komentář