Hrad Loket patří k nejnavštěvovanějším památkám v západních Čechách – tento víkend jsem se přesvědčil proč tomu tak je. V současné době láká především díky nově zrekonstruovaným prostorům.
Jeden z důvodů proč je hrad Loket tak navštěvovaný je jeho vynikající dostupnost, hrad se nachází pouze 14 kilometrů od Karlových Varů při dojezdové době 14 minut z Karlových Varů. Po příjezdu od města Loket vyhledejte neplacené parkoviště u velkého betonového mostu v ulice T.G. Masaryka.
Po zaparkování dojdete až k hradu za přibližně 10 minut. Cestou Vás čeká krásný výhled na řeku Ohři a na panorama města a hradu. Na druhé straně mostu se nachází náměstí s cukrárnou (mohu vřele doporučit) a kašnou. Odsud je to už pár kroků až k pokladně hradu Loket.
Volba vstupného na hrad
V praxi se nabízí tři varianty. Neplatit vstupné a jít na nádvoří, zaplatit 100 Kč na prohlídku bez průvodce a konečně naše volba 120 Kč s průvodcem. Komentovaných prohlídek jsem zažil přibližně jednu desítku včetně zámku Neuschwanstein v Německu a musím říct, že tato rozhodně patřila k těm slabším.
Po úvodních dvou stanovištích v exteriérech hradu jsme byli usazeni do největšího sálu hradu, kde proběhla převážná většina výkladu (přibližně 30 minut). Průvodce zde probral celou historii hradu, ale tím že jsme při výkladu neprocházeli hrad to nebylo ono. Věděli jste, že název hradu i města je odvozen od tvaru řeky, která město obtéká.
- zajímavosti o hradu Kašperk
Vzkaz pro matky se řvoucím dítětem
Na této prohlídce jsem byl také poprvé konfrontován s matkou a jejím otravným dítětem. Rád bych zde vyjádřil můj postoj.
Představte si skupinu 20 lidí + 1 průvodce + 1 matky s dítětem, která má spolu vydržet 45 minut u výkladu. Dítě z nějakého důvodu začně řvát či jako v našem případě nahlas neustále opakovat „Mami, mami, mami, mami...“ bez přestávky během celé prohlídky. Dítě velmi ruší průvodce, který se o to méně soustředí na výklad. Stejně tak dítě rozptyluje i všechny ostatní, kteří neustále otáčí hlavami směrem k dítěti s matkou a jsou evidentně rozptylováni jak dítětem, tak reakcí matky, která mu neustále něco vysvětluje (předpokládám ve stylu „Nech toho, rušíš!“ apod.).
Aby toho nebylo málo, žena si jako naschvál sedla do první řady (no chápete to?). Když ji průvodce slušně nabídl zda si nechce prohlídku projít sama bez výkladu, tak odsekla „Nechci! Mě to dítě nikdo neodpáře, ale já ten výklad chci slyšet!“. V tu chvíli jsem si pomyslel s kým máme tu čest – s krávou. Fakt, že kvůli jedné matce s dítětem, je celá prohlídka pro dalších 20 lidí výrazně znehodnocena a průvodce s tím nic neudělal patří k velkým záporům prohlídky na hradě Loket. Na mnoha jiných hradech by už byla matka s dítětem bez milosti vypovězena.
Apeluji proto na matky, které mají dítě, o kterém ví, že je ve věku, kdy ruší ostatní, ať na prohlídky nechodí. Na hrady a zámky mohou chodit mnoho desítek let dokud dítě ještě nemají nebo naopak když vyroste a už neopakuje půl hodinu v kuse slovo „Mami, mami, mami…“.
Fotogalerie z hradu Loket
-
- Náměstí s kašnou je jako z pohádky
-
- Výhled z hlavní 26 metrů vysoké věže
-
- Parkoviště je neplacené
-
- Nádvoří hradu Loket
Otevírací doba
- V měsících listopadu až březnu 9:00 – 15:30 (každý den)
- V měsících dubnu až říjnu 9:00 – 16:30 (každý den)
Město Loket nad Ohří
Mimořádně zachovalý středověký půdorys města je z větší části ohraničen výrazou linií městského opevnění. To spolu s hradem vytvářelo ve středověku z města nedobytnou pevnost. Loket byl proto označován jako klíč ke Království Českému. Opevnění bylo nepochybně součástí města od jeho vzniku, existence zděného opevnění je doložena již na počátku 14. století. Nejvýznamnější představy a zesílení hradeb se uskutečnilo za vlády krále Václava IV.
Postupem času středověký hradební systém ztrácel svojí obranou funkci a nakonec se stal i překážkou rozvoje města. Roku 1840 město proto rozhodlo část fortifikací rozprodat a měšťané začali své parcely rozšiřovat o parkány a hradby, čímž se postupně ucelený obvod hradeb na několika místech narušil. Později zbytky hradeb počaly chátrat, tento úpadek pokračoval téměř celé 10. století, většina celku byla tehdy v havarijním stavu. Rekonstrukce započala v roce 1990 a velkorysá oprava byla dokončena až v roce 2000.
Figuríny vypadají opravdu reálně a je to zážitek
Na skalním masivu stával zřejmě původně patrový románský palác nazývaný Skalní světnice. Zbořen byl v roce 1810 a jeho materiálu bylo použito pro adaptaci hradu na C.K. věznici. Z této palácové budovy vedla lávka k sousední věži, kde je ještě patrný částečně upravený vstupní otvor.
Cisterna byla objevena v roce 1995 při úpravách nádvoří. Nezvyklý je její tvar, neboť kruhový otvor při ústí široký 140 cm se uvnitř hruškovitě rozšiřuje, v hloubce 250 cm je ploché dno. V době užívání byla jistě pravidelně čištěna, může být ted značného stáří, svým tvarem připomíná raně středověké zásobnice.
Z větší části byla zasypána sutinami při přestavbě hradu na vězení po roce 1810. V bahnité černé usazenině byly nalezny hodnotné keramické zlomky, z nichž byl částečně rekonstruován pohár znázorňující vousatý mužský obličej. Štíhlé tělo poháru je zdobeno drobnými ostny, datován je do let 1520 – 1530.
Muzeum mučení – věšení
Za prokázanou krádež hrozila viníkovi šibenice, která byla určena pro lidi nižšího původu a byla považována za nejméně čestný způsob popravy. Běžně se užívala oprátka. Pro zostření trestu bývalo voleno oběšení na řetěze a nebylo výjimkou ani věšení na háku. A to buď za žebro či hrdlo. Takový způsob popravy dokonce vyžadoval Adolf Hitler pro své atentátníky. Takže je popravčí v berlínské věznici věšeli na řeznické háky a pro vůdce filmovali, jak se dlouhé minuty svíjejí v křečích, dokud nenastala smrt.