Zimní dovolená v Itálii (Trent)
Pro zimní dovolenou jsem si vybrala hotel Le Blanc v Trentinu, který je nejprodávanějším hotelem u CK pro zimní dovolenou autem. Chtěla jsem vyzkoušet, proč je tak oblíbený. A bylo mi hned jasné, že poměr cena/kvalita je bezkonkurenčně nejlepší.
Monte Bondone nad Trentem
Hotel leží na hoře Monte Bondone, která se vypíná nad Trentem. Po serpentinách, a že jich nebylo málo, jsme se šplhali necelou půl hodinu vzhůru do kopce, abychom dojeli až úplně na vrchol. Přestože mrzlo, cesta byla krásně sjízdná. V hotelu nás ubytovali do dvou pokojů.
Jeden měl krásný výhled do údolí na město Trento, druhý na parkoviště (je ve třech úrovních, protože je v kopci). Hotel je nově postavený, a proto má veškeré vybavení velmi moderní. Nejvíce se mi líbila velká a prosklená sprcha a prostorné pokoje. Večeře se podávala až v 19.15 hodin, takže jsme měli čas si dojít do bazénu a do sauny, což bylo v ceně.
Wellness centrum
Určitě je ale nutné si s sebou vzít vlastní ručníky. To jsme bohužel neměli a s ručníky z pokojů nás nechtěli do sauny pustit, a tak jsme si museli vypůjčit jeden ručník za 4 eura. V sauně nás čekalo překvapení. Bylo nám řečeno, že se nesmíme saunit nazí, ale pouze v plavkách. Nicméně sauna po celodenním lyžování přišla i tak vhod. Mohli jsme si vybrat z parní, finské, solné a pak si projít světelnou terapií. Měli tu na ochlazení i ledovou tříšť.
A skvělý byl i pitný režim – voda s citrónem. Jen odpočívárna byla malá, ale lehátka komfortní. Bazén je spíše menší, tak na tři tempa, ale všechno nám vynahradil krásný výhled z bazénu a masážní trysky. K wellness centru patří šatny, kde si můžete do skříňky zdarma zamknout cennosti. Je v nich záchod a sprcha.
Bohatá strava
Snídaně a večeře byly zážitek. Jen na večeři je potřeba přijít přesně v 19.15 hodin, abyste si užili všechny dobroty. Jako předkrm je salátový bufet, kde jsme si mohli vzít, na co máme chuť. Nechyběly krevety na čekankovém listu, sýry, pršut, rajče s mozarellou, nakládané artyčoky, houby a zelenina, listové saláty a mnoho dalšího.
Bohužel tento bufet se nedoplňoval a kdo přišel později, už měl omezený výběr. Následoval teplý předkrm, který nám servírovali a mohli jsme si vybrat ze čtyř jídel, většinou to byla polévka a těstoviny, např. hovězí vývar s knedlíkem, lasagne, nudle s mušlemi a špenátové gnočky.
Pak přišel hlavní chod, opět servírovaný a na výběr ze čtyř jídel, např. hovězí steak s polentou, sépie s hráškem, polenta se sýrem a houbami, pršut s mozarellou a paprikou. Dezerty se podávaly opět formou bufetu a na výběr jich bylo opravdu hodně a většinou zbyly ještě k snídani.
Nejlepší italské jídlo
Mně nejvíce chutnaly nejrůznější krémy z mascarpone, ale i hruškový koláč se rozplýval na jazyku. Jídla bylo opravdu hodně a všechno se nedalo sníst. Něco mi moc chutnalo, něco méně, ale rozhodně převažovaly kladné pocity. Pití se objednávalo a platilo na konci pobytu. Ochutnali jsme vína i pivo.
Snídaně byly bohaté a všechno se doplňovalo, takže nebylo nutné spěchat. Dopřála jsem si opečenou slaninu, smažená vejce, pršut, šunky, sýry, kompotované hrušky a meruňky, jogurty, marmelády, oříškový krém, plněné croissanty, musli a mnoho dalšího. Opravdu velký výběr.
Lyžařské středisko
Za největší výhodu však považuji to, že jsme si před hotelem nazuli lyže, popošli na nich asi pět metrů a sjeli na sjezdovku. Na lyžích jsme pak zpět dojeli až k silnici před hotelem. Žádné chození s lyžemi na ramenou. Lyžárna byla před hotelem, takže bylo nutné se obout do zimních bot.
- článek o lyžování v Itálii
Monte Bondone není velké středisko, má jen modré a červené sjezdovky, ale ulyžovat se na něm dá. Jelikož jsme tam byli prakticky sami, nečekali jsme žádné fronty a jezdili pořád dokola. Nejvíce na šestisedačkové lanovce, která byla nejpohodlnější. Úplně odspodu vede dvousedačka, ale je stará, nepohodlná a jede pomalu.
Třísedačková lanovka
Na samotný vrchol Palon (2090 m) vede třísedačka, opět stará a bez polstrování, takže jsme na ní vždycky vymrzli. Na Palonu jsme se museli zahřát čajem a pizzou, kterou si tady pečou. Stála 9 eur a byla vynikající. Z jedné pizzy jsme se najedli dva. Za čaj jsme dali 2 eura a stejně stálo i Latte Machiato. A byl odtud opět impozantní výhled.
Nejdelší sjezdovka se čtyřsedačkou byla bohužel zavřená, protože nebyl dostatek sněhu. To nás mrzelo. I tak jsme lyžovali od rána do večera a po třech dnech jsme toho měli dost. Za celodenní skipas jsme dali 28 eur (první den ještě nebyla sezóna), a potom 34 eur (další dva dny), museli jsme dát kauci 5 eur, kterou nám na konci po vrácení skipasů vrátili.
Skipasy se kupují u lanovky ve Vasonu, takže jsme si pro ně museli nejdříve dojet, než jsme se spustili na lyžích dolů. Na to nás upozornili Češi, kterých je v hotelu skoro 80%. A to se ukázalo být jako velkou výhodou, protože nám jedna rodina chtěla darovat svoje skipasy, že je poslední den už nevyužijí. My jsme jim zase přenechali místo u stolu na obědě, protože bylo plno.
Cena lyžování v Itálii?
V Le Blanc jsme byli před Vánoci a každý den svítilo slunce, prý je to tady běžné. Teploměr ukazoval mínus osm. Místo se nám moc líbilo.
Za tři noci pro jednu osobu s polopenzí a volným vstupem do wellness jsem platila 3210 Kč, za skipas na tři dny 2400 Kč, za pití, vzdušné a půjčení ručníků jsem doplácela 625 Kč na osobu. Celkem mě tedy zimní dovolená v Itálii se skipasem od čtvrtka do neděle vyšla na 6235 Kč, což není vůbec špatné.
Samozřejmě do toho musím ještě započítat obědy a cestu, kdy jsem potřebovala rakouskou dálniční známku za 240 Kč, přejezd přes Brenner stál 9,50 (krát dvě) a za mýtné v Itálii jsem dala 10,50 eur (krát dvě). V Česku v tuto dobu sněžilo a kamarádka stála frontu na vlek deset minut. Dovolená v Itálii se prostě vyplatí.
Autorkou je Jana
Napsat komentář