Sousední ostrovy
Mezi její sousedy náleží Borneo, Sumatra, Vánoční ostrovy a Bali. Zajímáte – li se o geografický původ ostrova, tak si brzy díky typickým kónickým vrcholům uvědomíte, že ostrov je vulkanického původu a tím pádem všechny jeho hory jsou více či méně aktivními sopkami.
Administrativní dělení ostrova jej rozčlenilo na 4 provincie – Banten, Jawa Barat, Jawa Tengah a Jawa Timur, k tomu připočítejte specifický region Yogyakarta a region hlavního města Jakarta.
Historie ostrova
Vykopávky dokazují, že lidská ruka začala utvářet Jávu již před dvěma milióny let, původní obyvatelstvo sem došlo „suchou nohou“, jelikož tehdy tvořila Jáva s Asií jeden kontinent. Toto spojení bylo později přerušeno stoupající hladinou oceánů. Tehdejší obyvatelé byli animisté, tzn. že věřili v nadpřirozené síly a bytosti, které ovlivňovaly jejich život. Od období 1000 let př. n. l. kulturou Dsong pocházející z Číny.
Později, okolo 1. stol. n. l. zde vznikala první království. Od 3. stol. n. l. se objevují také první památky na přítomnost hinduismu. Od 8. do 9. století se oblast Jávy nazývala Mataram, kterému vládla dynastie Sailendra zakládající si především na zemědělství. Ta nám do dnešních dob zanechala významné památky jako je Borobudur nebo Prambanan.
Největší rozmach říše
Mataram na konci 13. století vystřídalo Majapahit, nejvýznamnější království v historii celé Indonésie. Na vrcholu své slávy zahrnovalo království také většinu Malajského poloostrova.
V tomto období již do Indonésie pronikal islám, ve kterém tamní vládcové viděli oporu proti portugalské katolizaci, díky čemuž se v 15. a 16. století stal oficiálním náboženstvím. Nicméně právě na Jávě se výrazně smísil se všemi přítomnými kulturami a vznikla jeho ryze umírněná verze.
S rozvojem obchodu, technologií i místní kultury sem zavítali také Evropané. Nejméně oblíbení byli Portugalci, jelikož chtěli ovládnout místní trh s kořením, nicméně ty brzy vystřídali Španělé, Holanďané a Angličané. Nejúspěšnější však byli Holanďané, kteří založili Holandskou Východoindickou společnost, čímž položili základy Indonésie, jak ji dnes známe. Získala nadvládu nad obchodními cestami od Mysu dobré naděje až po Šalamounovy ostrovy, a i přes nízký počet svých vojáků zamezila bojům mezi královstvími. Bohužel, roku 1799 byla zrušena jakožto důsledek holandsko-britské války.
Nový politický systém
Během francouzské okupace Holandska, obsadili ostrov Britové, od kterých ji však Holanďané získali zpět výměnou za přístav Malaka a území Bengkulu. Následovalo temné období plné válek, které kosili místní obyvatelstvo stejně rychle jako epidemie všemožných nemocí a hladomor.
Války na začátku 20. století vystřídalo „etické období“, kdy Holanďané zajistili zdravotní a vzdělávací programy pro místní. Avšak ani to jim nepomohlo, roku 1928 vznikla Národní indonéská strana, indonéštinu vyhlásila za jazyk národní jednoty, Indonésia Raya jako státní hymnu a červenobílou vlajku za svůj státní symbol. Jejich nezávislost byla vyhlášena 17. srpna 1945, ale místní obyvatelstvo stála ještě spoustu krve, než ji uznalo i Holandsko na konci roku 1949.
Zajímavá místa
Jakarta
Hlavní město nejen Jávy, ale také Indonésie snoubí moderní stavby s duchem kolonialismu. Mimo to zde naleznete mnoho muzeí, orchidejovou zahradu a druhou největší mešitu na světě Istiqlal.
Chrám Borobudur
Unikátní architektonická stavba z 9. století, nejnavštěvovanější památka Indonésie a zároveň největší buddhistický chrám celé jihovýchodní Asie náleží také do seznamů kulturního bohatství UNESCO.
Sopka Kwah Ijen
Od zbylých 120 sopek odlišuje Kwah Ijen největší sirné jezero, které je zároveň nejkyselejším jezerem, jelikož obsahuje kyselinu sírovou.
Chrám Prambanan
Monumentální stavba taktéž z 9. století se řadí k hinduistickým památkám. Stejně jako Borobudur je na seznamu UNESCO a co víc od května do října zde můžete zažít vystoupení Rámajánského baletu za svitu měsíce v úplňku.
