25. dubna došlo v Nepálu k silnému zemětřesení, které si vyžádalo tisíce životů. Na odstranění následků zemětřesení již o dva dny později nebyla nepálskou vládou vyžadována přítomnost mezinárodních týmů USAR (Urban Search and Rescue), ale spíše zdravotnická pomoc.
Vyslání českého Traumateamu do Nepálu
Znak českého traumateamu
I Česká republika vyslala do Nepálu pomoc nejen finanční. Vláda odhlasovala vyslání českého Traumateamu, kde velení a logistiku zajišťují příslušníci HZS hl. m. Prahy a zdravotnickou pomoc lékaři a sestry brněnského Traumacentra (obě složky absolvují společně i přípravná cvičení na takovéto zásahy).
Jak záchranná mise proběhla?
Prvním problematickým bodem bylo samotné zorganizování odletu, včetně zajištění toho, aby se při „zabalení“ téměř jedenácti tun materiálu na nic nezapomnělo. Zachranná jednotka nesmí nijak zatěžovat postiženou zemi a naopak musí být plně soběstačná (kromě paliva, které nesmí na palubu letadla), má s sebou i vodu na minimálně 3 dny. Jelikož bylo před odletem dostatek času, tak se tentokrát nezapomnělo ani na osobu průvodce (profesionální průvodce v Nepálu) a překladatelů do nepálštiny. Při cestě do Nepálu byl využit letoun společnosti Travel Service. Naopak při zpáteční cesta již byla zajištěna českým speciálem.
Přeprava tak těžkého nákladu + 34 osob byla zkomplikována situací na přetíženém letišti v Káthmándů, a tak bylo nutné učinit mezipřistání v Dillí.
Výběr vhodného místa
Klíčovým bodem se i laikovi (tedy autorovi článku) jeví zajištění vhodné lokality. Každý kdo někdy na vlastní kůži okusil Asii si umí představit jak probíhá místní koordinace. Nepálci nedodržují smluvené časy a nemají problém poslat jednotku na pro ni zcela nevyhovující místo. Pokud se zamyslíte, tak dojdete k definici ideálního místa sami. Dostatečně prostorné, rovné, bez jakýchkoliv okolních ohrožujících faktorů (pád budovy či sesun půdy), nedaleko původní nemocnice (tak, aby ji místní snadno nalezli), blízko u hlavní cesty, s přístupem k vodě. V této konkrétní situaci bylo nutné postavit stanový tábor = 9 konstrukčních obytných stanů a 6 nafukovacích zdravotnických.
Nemocnice českých záchranářů v Melamchi
Melamchi
Po odmítnutí odletět helikoptérou na neznámé místo (praktické uvažování není silnou stránkou nepálských úředníků; jak by dopadla přeprava několikatunového nákladu na místo a jaký by byl jejich návrat?) byla vybrána lokalita Melamchi opět bez možnosti průzkumu místa. Melamchi se nachází 40 km od Káthmándů (poloha Melamchi) a ve výšce 900 m n.m. a i tam se napřed ukázalo, že nabízené místo je malé, naštěstí s pomocí místních se v jiné části dal celý tábor umístit.
Ačkoliv to není na první pohled patrné, tak jedním z úkolů vedení takovéto mise je vrátit se domů ve zdraví. Kromě nemocí zejména průjmového charakteru (jednoduchou prevencí je konzervovaná strava KDP) hrozí i úrazy. V případě Nepálu znamená pohyb v terénu riziko vždy a záchranářský tým zažil v bezpečí svého tábora další silné zemětřesení (7.3 stupňů Richterovy škály).
Nevyčíslitelná pozitiva takovéto mezinárodní pomoci spočívají i v reprezentaci České republiky před Nepálci (se zraněnými přicházejí vždy i rodinní příslušníci), ostatními záchrannými týmy (z Polska, Japonska apod.), ale také před členy diplomatického sboru (český velvyslanec v Indii, honorární konzul v Nepálu) nebo zástupci sdělovacích prostředků.
Rozdíl mezi Nepálcem a Čechem
Často, zde v příspěvcích zmiňuji narážky vůči Čechům, jejichž myšlení a přístup k životu srovnávám s tím Asijským. Víte jaký je zásadní rozdíl mezi Nepálcem a Čechem? Čech je neustále s něčím nespokojený a má všechno, zatímco Nepálec nemá nic a je vždy spokojený. Z pohledu Nepálce máme my Češi všechno a žijeme v obrovském nadbytku, tak proč jsme neustále tak nespokojení s tím, že nemáme více než soused? Snad budeme jednou tak spokojení jako průměrný Nepálec…
Oficiálním autorem a garantem článku je Tony. Aktualizováno dne 19.2.2024
