Itálii jsme znali jen z projíždění přes ni do jiných zemí. Například při jízdě do Francouzské riviéry jsme se zastavili v italském Janově. Nebo při cestě na Korsiku jsme projeli Toskánsko. Rozhodli jsme se tedy, že by stálo za to věnovat jednu dovolenou právě této zemi. Zemi, kde je na denním pořádku cappucino, kde je dostanete perfektní zmrzlinu a nejlepší pizzu.
Levně letecky do Itálie od 6.200 Kč ⇒
Mapa trasy | Cesta přes Slovinska | Italská města | Zvlněná krajina Toskánska
Mapa trasy
Plán byl jasný – po západním pobřeží sjet na jih až k špičce italské boty, pokračovat jižním pobřežím na podpatek a po východním se vrátit domů. Při cestě navštívit co nejvíce krásných a historických míst. Odvážně ve Felicii, která zvládla například už roadtrip Španělskem, Rumunsko a jeho rozbité cesty v horách a každotýdenní jízdy v okolí Brna.
Cesta přes Slovinska
Itálie se nám ale zdála příliš daleko na to, abychom jeli přímo tam, a tak jsme strávili pár dní ve Slovinsku v Julských Alpách, v Triglavském národním parku. První den jsme se rozhodli pro výšlap na Prisojnik. Výstup začíná v sedle Vršič a není příliš náročný, pokud si tedy vybereme nejjižnější stezku přes Gladki rob kolem Prisojnikova okna – úseků jištěných lany je jen pár a určitě není třeba žádného speciálního vybavení. Na vrcholu v 2547 m jsme byli relativně brzy – mlha nám bohužel zabránila v kochání se výhledy. Sestup jsme zvolili severní cestou Hanzova pot – přes Hudičev steber a zpět na Vršič. Zde bych už jištění doporučovala (na rozdíl od průvodce, kterého jsme s sebou měli) – mnohem více lezeckých úseků, lana, skoby. Zvládnout se to dá, ale ten pocit jistoty tam chybí. Po nejnáročnějším sestupu jsme narazili na ceduli s varováním, že tato trasa se doporučuje pouze zkušeným lezcům. Škoda, že nebyla také nahoře…
Druhý den jsme si odpočinkově naordinovali výlet po dalších místech, kde již nebylo třeba složitých výstupů – k pramenu řeky Soča (Izvir Soče), k vodopádům Boka a Virje, dokonce jsme se i v jedné z horských řek odvážně vykoupali.
Italská města
Průčelí Katedrály v Ravenně
Další den konečně přijíždíme do vysněné Itálie! Naše poznávání začalo ve Ferraře, kde jsme začali obdivovat italskou architekturu, krásná je především katedrála sv. Jiří, s netypickým průčelím. Pěkná je ale i radnice či hrad rodiny d’Este – Castello Estense. Pokračovali jsme do Bologni, nádherného univerzitního města (s nejstarší univerzitou na světě!), odkud pochází slavné boloňské špagety. V centru města, na Piazza Maggiore, je největší koncentrace zajímavých budov – bazilika San Petronio, radnice a několik významných paláců. Bologna je ale známá i dvěma šikmými věžemi na Piazza di Porta Ravegnana – jsou to věže Torre degli Asinelli a Torre Garisenda.
Zvlněná krajina Toskánska
Nádhernou oblastí Itálie je Toskánsko. My jej tentokrát začali objevovat v horách, kde jsme u hranic s Emilii-Romagnou natrefili na jezero Lago Brasimone, kde je ideální se svlažit po chození rozpálenými ulicemi italských měst. V Toskánsku je pak několik míst, jež nelze vynechat. Prvním z nich je bezpochyby Florencie, zapsána na seznamu světového dědictví Unesco. Po mostě Ponte Vecchio se zlatnickými krámky přejdeme řeku Arno a dostaneme se do překrásného historického centra, s ikonickým Florentským dómem Santa Maria del Fiore a Giottovou zvonicí.
Ponte Vecchio ve Florencii
Druhou významnou stavbou je radnice Palazzo Vecchio, před nímž můžeme obdivovat repliku Michelangelova Davida (originál se nachází v Galleria dell’Accademia). Nejslavnější z galerií je Galleria degli Ufizzi, kde můžeme obdivovat díla malířská, sochařská a tapisérie. Ve Florencii je stále co obdivovat i za předpokladu, že do galerií chodit nechceme – stačí si koupit zmrzlinu, sednout si před Palazzo Pitti a čekat na západ Slunce. Noční atmosféra města je také krásná.
Ubytování v Itálii se slevou ⇒
Pokračovali jsme Sienou, s budovami z červených pálených cihel, které je známé každoročními koňskými dostihy „Palia“, které se konají na hlavním sienském náměstí Piazza del Campo. Na tomto náměstí je také Palazzo Pubblico, se významnou věží Torre del Mangia. Na náměstí Piazza del Duomo pak leží sienský dóm S. Maria Assunta.
Cestování v čase do středověku
Stejně jako Florencie a Siena, i městečko San Gimignano je součástí světového dědictví Unesco. Jeho charakteristická středověká atmosféra a 15 věží lákají turisty ze všech koutů světa. Městečko je malé a celé historické jádro můžeme projít pěšky. Ideální je zastavit se na náměstí Pizza de la Cisterna (kde se nachází studna, co zásobovala středověké město vodou) na gelato od mistrů světa v cukrářství/zmrzlinářství pomalu si prohlédnou všechny paláce, baziliku, radnici, ale i pouhé „obyčejné“ středověké uličky si získají své fanoušky, obzvláště ty boční, kde nenajdeme turistická lákadla a stánky, ale čistou architekturu, která se nezměnila od dob gotiky…
O tom, jak jsme pokračovali na italské pobřeží, si můžete přečíst ve druhé části cestopisu z Itálie.
Autorem je Denisa Janáčová
Oficiálním autorem a garantem článku je Tony. Aktualizováno dne 11.2.2023
