Moře u Populonie
Itálie je krásnou zemí pro cestování i klasickou dovolenou u moře. Mohu vřele z vlastní zkušenosti všemi deseti doporučit. První část cestopisného povídání o putování do Itálie nyní pokračuje příjezdem k moři a cestou na poloostrov Populonia.
Nejlevnější letecká dovolená do Itálie ⇒
Autem | Populonia | Písečné pláže | Laguny
Autem
…aneb Italské poloostrovy a čára přes rozpočet. Konečně u moře! Jelikož jsme oba již v Pise byli, vynechali jsme ji, ale určitě bych ji doporučila navštívit – každý přece chce na vlastní oči vidět, jestli je Šikmá věž (Torre pendente) opravdu nakřivo! I ostatní stavby na Piazza dei Miracoli jsou nádherné, italská renesance v pravém slova smyslu.
Populonia
My jsme se ale vydali na jih – na poloostrov Populonia, právě do městeček Baratti a Populonia. Milovníky historie jistě potěší, že se na kopci nachází archeologický park, naleziště z doby Etruské a také jedna z nejvýznamnějších památek v Itálii. Níže je neplacené parkoviště, odkud je možno vydat se po stezkách k moři, útesům a malým skrytým plážičkám, které můžeme mít jen pro sebe. Za dobrého počasí je možno dohlédnout až na ostrovy Elba a Korsika.
I když by se to nemělo, někteří si s sebou berou i vybavení pro kempování a na osamělých místech tráví i pár dní. I „nová“ Populonia stojí za návštěvu, alespoň prohlídka pevnosti a večer u vína v některé z restaurací ve středověkém městečku. Po místních značených stezkách je to kousek pěšky i do Baratti, kde je příjemné posedět v malém rybářském přístavu a sledovat racky.
Písečné pláže
Když jsme měli pocit, že jsme v Populonii viděli už všechno, co za něco stálo, jeli jsme dále na jih na další z poloostrovů, které vyčnívají z italského pobřeží – poloostrov Monte Argentario. Ten je s pevninou propojen pouze dvěma úzkými tomboly, mezi nimiž se nacházejí laguny a město v nich – Orbetello.
Přístav Barrati
Obě tombola jsou tvořeny téměř nekonečně dlouhou písečnou pláží, moře je zde velice klidné a teplé, protože klesání mořského dna je opravdu pozvolné – což ocení především rodiče s dětmi, nám úplně nevyhovovalo, když jsme museli kvůli plavání jít tak daleko od břehu. Proto jsme se vydali až na poloostrov, který je naopak skalnatý, hledat nějakou malou plážičku.
Problémy se objevují
Nakonec jsme dojeli až na konec cesty s výhledem na Isola Rosso, kde nás ovšem čekalo nepříjemné překvapení. Nemohli jsme nastartovat auto. Se startovacími kabely nám pomáhali Italové, kousek jsme poodjeli, ale při prvním stoupání se v kabině zablýsklo a tím jsme skončili.
Byli jsme uprostřed cesty, naštěstí malé, kde jsme nakonec v autě přespali, mávajíce na kolem jedoucí auta, s prosbou o nahození přes kabely. Když nám nezvládli pomoct ani Rusi, kteří tomu evidentně rozuměli, půjčili nám dokonce svou auto baterku, zavolali nám odtahovou službu a my dojeli do servisu ve městě Porto San Stefano.
Laguny
Protože řešení opravy mělo zabrat několik dní, sbalili jsme batohy a vydali se prozkoumávat okolí lagun. Využili jsme kempů na tombolu Gianelle, jeden den jsme po stresu z auta jen odpočívali, druhý den jsme pak vyrazili na výlet kolem severní laguny. Sledovali jsme ptáky, jelikož je tady významná ptačí oblast (v některých částech roku zde bývají plameňáci!).
Než jsme došli do Orbetella, museli jsme projít areálem staré zavřené chemické továrny, který z naší strany vypadal jako průchozí, ovšem když jsme chtěli ven, museli jsme přelézat ploty. Areál je určitě rájem pro urbexery, některé části vypadají velice zachovale, některé cedule jsou ještě z dob, kdy továrna fungovala.
Klíčové rozhodnutí
Raději jsme si však prohlédli Orbetello mezi lagunami, dali si pivo a vyrazili na jižní tombolo. Koupání tady bylo trochu jiné než na severním, příjemné je, že k moři se dostaneme borovicovým lesem a tak můžeme užívat stínu. I zde je několik kempů, vhodných k ubytování, my jsme však začali se stopováním a vrátili se do Porto San Stefano.
Vzhledem k tomu, co autu bylo a kolik by stála oprava (u které nebylo jisté, zda-li by se vůbec zdařila, Italové s Feliciou neměli žádné zkušenosti a byla pro ně stará, nebyly na ni náhradní díly – a nám přitom přišlo tak dobrodružné cestovat tak stylovým autem!), rozhodli jsme se sbalit, část věcí si poslat poštou domů, část nechat v servisu „že se pro to vrátíme za rok“, a auto nechat k likvidaci. Smutný konec našeho cestovního parťáka!
Aby závěr ale nebyl tak smutný, vydali jsme se ještě na překrásný ostrov Giglio – o něm a o cestě stopem domů si můžete přečíst v posledním dílu italské série.
Autorem je Denisa Janáčová
Oficiálním autorem a garantem článku je Tony. Aktualizováno dne 11.2.2023
