PC » Cestopisy » Cestopis Kréta

Cestopis Kréta. Výlet z Paleochory až na pláž Elafonisi a zpátky....

Cestopis KrétaKréta má nespočet úchvatných pláží, které získaly řadu ocenění. I přes tuto velkou konkurenci se na Krétě vyjímá jedna pláž, která svou krásou a unikátností rozhodně stojí za návštěvu. Jmenuje se Elafonisi (jak vypadá pláž Elafonisi?) a leží na jihozápadním pobřeží Kréty.

Nejlépe hodnocené zájezdy na Krétu od 8.980 Kč ⇒

Výlet lodí | Trasa po ostrově | Do hor | Pozor na cestu

Této oblasti se přezdívá Evropské Tichomoří a svůj přívlastek si Elafonisi zcela zaslouží. Písek pláže je bílý, místy dokonce neobvykle růžový. Hloubka vody je tu jen několik málo desítek centimetrů a tvoří tak jakousi lagunu mezi samotnou Krétou a stejnojmenným ostrůvkem Elafonisi, který je – mimo jiné – přírodní rezervací.

Výlet lodí

Jelikož jsme byli s přítelkyní ubytovaní v letovisku Paleochora, rozhodli jsme se k této kráse dopravit lodí. Ta vyplouvá každé ráno v 10:00 z místního přístavu a cesta do Elafonisi ji zabere přesně hodinu. Cena za jednosměrný lístek je rovných 10€. Zpátky loď odplouvá v 17:00, takže v samotném Elafonisi budete mít 6 hodin čistého času. My se však rozhodli vrátit zpět po místní stezce E4.

Trasa po ostrově

Jak nám bylo řečeno, stezka E4 byla vybudována z fondů EU a její absolvování není nikterak náročné. Vzhledem k tomu, že cesta zpět do Paleochory měří cca 20 km, chtěli jsme trasu původně absolvovat na kole.

Naše delegátka nám však tento nápad rozmluvila, neboť je prý na trase pár míst, se kterými bychom měli na kole problém. Rozhodnutí tedy padlo na loď a zpáteční cestu pěšky. Dle našich odhadů jsme ji měli absolvovat během cca 4 hodin, takže jsme před 17. hodinou vyrazili, abychom ještě za světla došli domů.

Skvěle hodnocený hotel Bali Star na Krétě

Skvěle hodnocený hotel Bali Star, Recenze hotelu Bali Star

Do hor

Ihned na začátku trasy nám však začalo být jasné, že se nám cesta trochu prodlouží. Stezka totiž začínala vést přes velké kameny, po kterých jsme se pohybovali odhadem 1-2 km/h. Když jsme začali uvažovat, že cesta zpět pěšky asi nebyl nejlepší nápad, viděli jsme, že nám zpáteční loď ujíždí.

Museli jsme tedy pokračovat vpřed. Kameny naštěstí brzy skončily a my doufali, že se brzy vynoří ta krásná a pohodová stezka, financovaná z fondů EU.

Pozor na cestu

Ta však stále nepřicházela. Jediné, co nás ujišťovalo, že se na ni nacházíme, byly žlutočerně pomalované kameny, případně stejnobarevné tyče, zapuštěné v zemi. Ty se však místy nacházely s takovými odstupy, že jsme se několikrát ztratili.

Cesta též místy vedla skutečně nebezpečnými úseky, kdy nás od pádu do desítek metrů hluboké strže, dělil jen opravdu krok. Příliš jsme tedy nepochopili informaci, že se jedná o jednoduchou trasu, dokonce vhodnou i pro malé děti! Za celou cestu se též několikrát dostanete od hladiny moře až na vysoké kopce a zase zpět, takže převýšení též není zanedbatelné.

Mějte dostatek vody

Cestu jsme nakonec ve zdraví přežili a domů se dostali před půl jedenáctou večer. Tma naštěstí nastala, až když jsme kráčeli po asfaltové silnici. Kdyby se tak ovšem stalo uprostřed stezky E4, museli bychom přečkat noc v divočině. Doporučujeme tedy vyrazit včas a hlavně mít sebou dostatek vody, neboť prvních 10 nejnáročnějších kilometrů vede přes drsnou a neobydlenou krajinu.

I přes naše útrapy jsme byli nakonec rádi, že jsme trasu absolvovali. Cestou se vám totiž naskytne bezpočet úchvatných scenérií a na samotný závěr nás zalil blažený pocit, že jste tuto náročnou cestu zvládli!

Tony

Oficiálním autorem a garantem článku je Tony. Aktualizováno dne 11.2.2023

Mohlo by se Vám také líbit
 
 
Komentáře: 2
  1. Karel
    14.1.2024 v 12:15

    Souhlasím s Julií, že vody je opravdu potřeba dostatek. My s sebou měli asi pouhé 3 litry (pro 2 lidi) a kdybychom trasu nešli v pozdní odpoledne, asi bychom tu umřeli :)) Také nechápu, jak může někdo tvrdit, že je trasa vhodná pro děti – určitě není!

    OdpověďZrušit
  2. Julie
    14.1.2024 v 12:15

    My jsme tuto trasu absolvovali v opačném směru – z Paleochory na Elafonisi. Byl to skutečně velmi dobrodružný zážitek. I když jsme s sebou měli každý přes 3 litry vody, ve druhé polovině cesty nám voda začala docházet. Na ostrém slunci, ve 40stupňovém horku a v často neschůdném terénu je spotřeba vody skutečně veliká! Vodu nebylo kde vzít. Dehydratace se rychle začala projevovat, ústa se nám lepila, horko bylo příšerné a v závěru přítel už skoro začínal ztrácet vědomí… Naštěstí nás zachránili nějací výletníci, takže se to nakonec naštěstí obešlo dokonce i bez úpalu. Dali nám tenkrát každému 1,5litrovou petku vody, kterou jsme každý vyzunkli na ex. Na zbytek cesty jsme ale potřebovali ještě další vodu, takže jsme ze stezky odbočili a vydali se asi dva kilometry do kopce k nějakým skleníkům, kde nám nějaký milý Řek načepoval vodu a ještě nám k ní přidal obrovský citrón. :) Pak jsme se zase vrátili zpět na stezku.
    Původní plán byl takový, že odpoledne dorazíme na Elafonisi, přespíme tam pod širákem, druhý den se tam vykoupeme a odpoledne se lodí vrátíme zpět. Podle udaných kilometrů by to mělo jít zvládnout v pohodě, ale skutečnost je taková, že pěšina se vine různými zákruty a serpentinami, nahoru a dolů, a i když to každou chvíli vypadá, že už je cíl nadohled, stále se vynořují nové a nové zálivy a zákoutí a vysněná „karibská pláž“ je stále ukrytá někde v nedohlednu. Takže výsledek byl takový, že když jsme došli k onomu poli obrovských balvanů, přes které bylo třeba přeskákat (a které už je skutečně velmi blízko Elafonisi), zastihla nás už skoro tma. Řekli jsme si, že nejsme sebevrazi a našli jsme si místečko k přespání někde mezi keři a kozími bobky kousek od moře. Noc to byla krásná, vlahá, padaly hvězdy, pak vyšel úplněk… Měli jsme s sebou deky, takže to bylo v pohodě, jen na tvrdé zemi mezi bobky trochu nepohodlné. (Na písečné Elafonisi by to určitě bylo lepší…). :) Ráno bylo krásné, svěží a voňavé. Tak jsme se sebrali, přeskákali ty balvany, u mola zkontrolovali časy odjezdů lodí – a pak už jen skutečně kousek došli na Elafonisi. Díky všem těmto náhodám jsme však tuto pláž zažili v té nejkrásnější podobě, jakou vůbec je možné zažít. Pořád ještě bylo krásné svěží teplé voňavé ráno, nízké slunce házelo dlouhé stíny, na celé pláži nikdo nebyl, jen stánkaři postupně přicházeli a líně otevírali okenice a chystali se na nový den. Pláž byla celá růžová – částečně od růžového písku a částečně od ranního slunce. Jasně tyrkysová voda byla už i z rána teplá. Dali jsme si plechovku piva, brouzdali se tím růžovým pískem a osamoceně si užívali celou tu nádheru. To ovšem netrvalo dlouho. Brzy začaly přijíždět první autobusy turistů – a pak další a další. Takže když jsme odpoledne odjížděli, div že jsme se neprotlačovali mezi davy… Takže jestli můžu radit – procházka z Paleochory na Elafonisi je velmi krásná, ale zrádně dlouhá. Je třeba mít dobré boty a brát na tento výlet děti bych hodně! zvažovala… Vody je nutné si vzít cca 5 litrů na osobu, cestou skutečně není žádný zdroj, ani možnost vodu dokoupit. Je třeba vyjít včas – cesta trvá o dost déle, než by člověk vzhledem k délce trasy předpokládal. A co se týče Elafonisi, je krásné ji probrouzdat až dozadu k bílému kříži na kopci. A informace pro nudisty – mezi davy nudismus asi ideální není, ale když po pláži dojdete až úplně dozadu směrem ke kříži, jsou tam takové „minizálivky“ a v nich najdete spřízněné nudistické duše. :)

    OdpověďZrušit

Napsat komentář


11.2.2023