Cestopis USA – část 2.

V první části roadtrip cestopisu z USA se dozvíte obecné rady pro cestování napříč západním pobřežím a program prvních 3 dnů.

4. den: Joshua tree

Po cestě do tohoto parku jsme se ocitli ve skutečné poušti, kdy jedete krajinou a nikde nic. Joshua tree patří k menším národním parkům. My ho měli za jedno odpoledne projetý a něco jsme stihli i projít pěšky. Všude jsou tyto typické stromy, kaktusy a skalní útvary. Po okružní jízdě a procházce jsme dále pokračovali do Los Angeles. Charakteristika Joshua tree: Joshua stromy, kaktusy, poušť, výlety, menší park

5. den: Los Angeles

Los Angeles je jedno z měst, kde je jízda autem za trest. Jsou tam neuvěřitelné kolony téměř všude. Mohu potvrdit, že i hromadná doprava na tom není o moc lépe, tam je návaznost spojů nulová. Celkově tedy doprava v Los Angeles není vůbec úchvatný zážitek. My jsme nejdříve zamířili k nápisu Hollywood. Dočetli jsme se, že je nejlepší na chvíli zaparkovat auto v kopci po cestě k nápisu. Tam už jsme jen vystoupili kousek došli pěšky a udělali si fotky s nápisem. Myslím, že bez auta je cesta pěšky k nápisu na hodně dlouhou dobu. Poté jsme se jeli podívat do observatoře, která se tyčí nad celým městem a nabízí tak pěkný výhled. Je možné si koupit lístky na prohlídku observatoře, ale to jsme my absolvovat nechtěli. Auto jsme zaparkovali cestou k observatoři zdarma a zbytek došli pěšky.

Dále jsme stihli navštívit filmové studio Warner Bros. Lístky jsme si koupili dopředu online. Protože jsme studio navštívili ještě dopoledne, nebylo tam tolik lidí. Nasedli jsme do vozíku a projížděli různá studia a filmové ateliéry. Průvodce nám celou dobu povídal, jaká známá scéna se kde natáčela. Zastavili jsme se ve studiu Teorie velkého třesku, prošli celý dům, kde se natáčí americký seriál a měli možnost si vzít do ruky originální filmové rekvizity.

Nakonec jsme viděli originální výstavu Batmana a Harryho Pottera s kostýmy, rekvizitami a vše co k tomu patří. Pro fanoušky tvorby filmů opravdu zajímavé. V celém studiu jsme strávili asi tři hodiny, takže jsme měli spoustu času na další atrakce města. Auto jsme zaparkovali zdarma na ulici u studia. Ještě poznámka: v LA se nachází ještě jedno, možná známější Universal Studios, což je ještě lepší zážitek. To je ale zábava na celý den, a to jsme si my nemohli dovolit. Naštěstí jsem se i do něj mohla potom později podívat, ale o tom jindy :)

Dále nesměl chybět Chodník slávy (Walk of fame). Táhle se několik mil, takže se nedivte, když první jména nebudete vůbec znát. I my se divili, kde jsou ty davy lidí, ale to jsme byli teprve na začátku chodníku. Když jsme prošli do centra, kde můžete najít ty nejslavnější jména, chodník se náhle zalidnil i pouličními umělci a dvojníky celebrit, kteří vás hned vábí k společné placené fotce. Občas musíte pár lidí odehnat, protože vám stojí na jméně, se kterým byste zrovna rádi měli fotku. Dále se na chodníku slávy nachází obtisky rukou a nohou a vzkazy známých osobností. Parkovali jsme v nějaké uličce zdarma a na Chodník slávy došli pěšky (asi 1,5 km).

Druhý den dopoledne jsme se jeli podívat do bohaté čtvrti Beverly Hills a podle seznamu se snažili najít nějaký slavný dům. Musím říci, že moc úspěšní jsme nebyli, protože jsme akorát kroužili kolem a pozorovali baráky. Alespoň jsme se zastavili na fotku u cedule Beverly Hills a pak už museli pokračovat směr San Francisco. Charakteristika Los Angeles: Chodník slávy, Nápis Hollywood, observatoř, Beverly Hills, pláže, filmová studia

6. den: cesta do San Francisca po pobřeží

Vyhradili jsme si celý den na tento přejezd po pobřeží s tím, že se na nějakých plážích zastavíme na vyhlídku, občerstvíme se nebo se i vykoupeme v oceánu. Vzhledem k tomu, že se nám časová rezerva posunula a počasí nám moc nepřálo, protože se celkem zatáhlo, tak jsme měli na pláži jen jednu zastávku. Jakmile jsme byli u pobřeží, vybrali jsme nějakou nepřelidněnou pláž s dobrým přístupem a možností parkování u pláže.

Pláže jsou pěkné, některé přelidněné, některé vůbec a věřím, že když by bylo lepší počasí, byl by to ještě větší zážitek. Díky počasí se ke koupání odhodlala jen polovina naší výpravy. Udělali jsme si malý piknik, prošli se po pláži a po nějaké době opět pokračovali v cestě do San Francisca, kam jsme dorazili až později večer. Charakteristika cesty po pobřeží: pláže, koupání, výhledy

7. den: San Francisco

Ubytování v San Franciscu je pěkně drahé, hlavně v centru. Nám se podařilo přes Airbnb bydlet u jedné paní přímo doma a bylo to super. Nebyli jsme sice v centru, ale i tak. Ráno jsme dojeli do centra San Francisca a zaparkovali v placených garážích. Myslím, že pokud bychom hledali nějakou volnou uličku, tak tam jezdíme do teď.

S lehkými pochybami jsme klíčky od auta odevzdali jakémusi pánovi, který tvrdil, že nám auto zaparkuje a pak si jen vyzvedneme klíčky. Poté jsme se vydali pěšky obhlédnout centrum, čínskou čtvrť, projít nejklikatější ulici Lombard street, promenádu u přístavu s výhledem na věznici Alcatraz a dále obhlédnout Pier 39 s lachtany.

Nesměla samozřejmě chybět jízda v slavné tramvaji (8 dolarů). Pokud se chcete jet podívat do Alcatrazu, lístky jsou beznadějně vyprodané a je nutné je objednávat i měsíc dopředu. Zpět k autu jsme procházeli strmými ulicemi zase zpět a divili se, jak mohou lidé v takových ulicích vůbec zaparkovat. Zjistili jsme, že pán měl pravdu a auto jsme skutečně našli zaparkované. Další zastávka byla vyhlídka Twin peaks, která nabízí pohled na celé San Francisco včetně mostu Golden gate.

Musím říci, že jsme obecně v celém San Franciscu měli velké štěstí na počasí. Všichni si myslí, že když leží v Kaliforniii, musí tam být teplo a krásně. Ale zrovna nad San Franciscem se drží mlha a déšť není výjimkou. My si jen vzali mikinu navíc, ale jinak bylo nebe bez mráčku a viditelnost výborná na celé město a ještě dál. Charakteristika San Francisca: tramvaj, přístav, molo s lachtany, Alcatraz

8. den:Yosemite

Do Yosemite jsme dojeli hodně pozdě v noci. Takže jsme potmě hledali naše místo a stavěli stan. V kempech, kromě záchodů, nefunguje žádné světlo, a když je kemp v lese jako tady, tak opravdu nevidíte vůbec nic. Doporučuji tedy dobré baterky (ne jako my, když jsme si museli svítit světly od auta, což bylo k velké nelibosti spolu stanujících). Pokud jsem mluvila až do teď o velkém vedru, tak to právě skončilo, neboť jsme se posunuli v nadmořské výšce celkem nahoru.

Když jsme tedy stavěli stan, bylo jasné, že otevřený ho už mít nemůžeme a také, že bude dobré se pořádně obléci. Jak jsem psala v předchozím stanování, stan byl velmi malý a pro čtyři osoby zapnutý ani náhodou. Abychom mohli mít stan zapnutý, musel jeden člen posádky nocovat v autě, což nám umožnilo se alespoň v rámci možností do stanu poskládat. Stavět stan a následně ulehnout v naprosté tmě, když netušíte, co je kolem, mi moc klidu nepřidalo. Ještě když jsme věděli, že cedule upozorňují na možný výskyt medvědů. Naštěstí nás nikdo přes noc nepřišel navštívit, ale spánek nám stejně narušoval pocit neskutečné zimy.

Ráno jsme se podívali, jak vlastně vypadá okolí našeho kempu a museli si nechat mikiny, protože ani přes den nebyla teplota vyloženě letní. Měli jsme kemp hned u vjezdu do parku takže jsme tam byli za chvíli a měli celý den na jeho prozkoumání. Vzhledem k tomu, že bylo docela suché léto, tak jedna z hlavních atrakcí – vodopády – byla rázem pryč. Tedy, když jsme dorazili k prvnímu vodopádu, tekl z něho jen takový čůrek, takže jsme se na vodopády dívali spíše na obrázcích v návštěvnickém centru a k některým ani nešli. Po projetí okolí a kochání se skalními monumenty, jsme se rozhodli pro krátký výlet k jednomu z vodopádů, u kterého jsme měli informace, že je stále činný.

Cesta k němu vedla lesem asi 2 hodiny, kdy jsme ještě stihli potkat srnky přímo na cestě. Vodopád byl skutečně nevyschlý, sice ne s takovým proudem vody, ale i tak to byl pěkný pohled. Udělali jsme pěkné fotky a zamířili zpět, kde jsme si na jednom odpočívadle udělali večeři. Následně nás tam navštívil místní ranger, protože nás informoval, že v posledních 24 hodinách byl v okolí parku zpozorován medvěd. No, ještě, že jsme se přesunovali dále. Chtěli jsme ještě před západem slunce stihnout vyhlídku na celý park, ale bohužel nebylo už tolik času, protože se na vyhlídku jede minimálně další hodinu. My pokračovali do Sequoia, kam jsme stejně zase přijeli v naprosté tmě a opět pozdě v noci. Charakteristika Yosemite: sklaní útvary, vodopády, výlety, výhledy | Pokračovat na 3. část cestopisu z USA

Oficiálním autorem a garantem článku je Tony. Aktualizováno dne 11.2.2023

PC » Pro cestovatele » Průvodce » Cestopis USA – část 2.