Cestopis USA roadtrip – část 1.

Druhý týden v září jsem si splnila jedno z mých přání – roadtrip po západě USA. Nakonec jsem se přes inzerát přidala k neznámé skupince lidí, kteří sháněli posledního do čtveřice. Byl to trochu risk, přeci jen, víte sice do čeho jdete, ale nevíte s kým.

Tento risk se ale vyplatil. Společně jsme zhodnotili naše časové i finanční možnosti a vybrali místa, která chceme a hlavně stihneme navštívit. Dali jsme přednost rychlejšímu tempu a tomu, že toho uvidíme co nejvíce, před několika denním kocháním se jen pár místy.

Program našeho roadtripu || Moje poznatky z cestování || Rozpočet || Doprava po USA || Naše ubytování

Takže náš plán na 11 dní byl pěkně našlapaný, kdy jednomu parku či městu musel stačit jen jeden den. Samozřejmě by se na každé zastávce dalo trávit několik dnů nebo celý týden, ale to jsme si my nemohli dovolit.

Za sebe říkám, že jsem ráda, že jsme se rozhodli pro tuto variantu. I když mě mrzí, že na některá místa nebylo více času. Dokonce jsme při výběru míst něco museli vyškrtnout úplně. Při našem počtu 11 dnů, to nebylo prostě možné. Pokud tedy chcete vyrazit na roadtrip po západě a stihnout opravdu všechno nejdůležitější, doporučuji minimálně 14 dní, ne-li více.

Program našeho roadtripu

1. den: večerní přílet do Las Vegas
2. den: Zion, Bryce Canyon
3. den: Antelope canyon, Horseshoe bend, Grand Canyon
4. den: Joshua tree (2. část cestopisu)
5. den: Los Angeles
6. den: cesta do San Francisca po pobřeží
7. den: San Francisco
8. den: Yosemite

9. den: Sequoia (3. část cestopisu)
10. den: Red rocks, večerní Las Vegas
11. den: denní Las Vegas, Hoover damm
12. den: odjezd

Moje poznatky z cestování

Dobře naplánujte, co přesně kde navštívíte. Pokud nemáte dostatek času, zbytečně se o něj budete okrádat, jestli budete hledat zajímavá místa až při cestování. Na jedno místo doporučuji alespoň jeden den a i tak uvidíte, že je to někde málo. Jestli máte více času, tak bych ho věnovala spíše národním parkům, než městům. Na ty stačí někdy jen jeden den, pokud nechcete prolézat každé muzeum.

Přejezd jsme vždy zařadili na každý konec dne a někdy dojížděli i hodně pozdě. Druhý den jsme se už probudili přímo na místě nebo hodně blízko. Někdy to bylo velmi náročné, když jsme po celém prochozeném dnu měli stále před sebou několika hodinovou cestu, ale přijde mi to jako lepší varianta, než ztratit čas přejezdem ráno. Zadejte si do mapy, jak dlouho vám to kam trvá a podle toho vyberte místa a pořadí.

Jestli chcete fotit, dobře si spočítejte, kdy zapadá slunce, pokud tedy neplánujete fotit právě západ slunce nad Grand Canyonem (což doporučuji! A východ prý za to také stojí). V každém národním parku doporučuji navštívit Informace pro návštěvníky, a tam vám se spoustou věcí poradí, co navštívit, jak dlouho to bude trvat a další cenné rady. Počítejte s tím, že v období mimo hlavní sezónu (květen až říjen) jsou v některých parcích různá omezení a uzavírky. Pokud budete přejíždět hranice jednotlivých států, pozor na posun času.

Rozpočet

…aneb jak neutratit více, než musíte. Plánujte také podle toho, jaký jste si stanovili rozpočet. Pokud co nejnižší, asi budete volit spíše kempování a levnější hostely a motely, stejně se tam jdete jen vyspat a kvalita je většinou velmi dobrá. Případné luxusní ubytování s vířivkou stejně nemáte tolik času využít. Některé ubytování za nižší cenu nabízí i navíc snídani v ceně nebo shuttle zdarma.

Připočítejte si i vstupy, kde co chcete navštívit. Vyjde sice levněji si návštěvu některých míst odpustit, ale za některé zážitky se rozhodně vyplatí si připlatit (např. filmová studia v LA) a vyhozených peněz litovat nebudete. Jídlo jsme volili také nejlevnější variantu – buď jsme si něco uvařili na vařiči nebo zakoupili v restauraci či Fast foodech. Pokud jsme byli v nějakém městě rovnou jsme si nakoupili jídlo dopředu, abychom se už potom nemuseli zdržovat, jak se budeme kde stravovat.

Pro návštěvu několika národních parků se vyplatí si pořídit permanentku do národních parků (80 dolarů, dá se koupit s někým na půl a platí na celé auto), ušetříte tím dost peněz, protože jeden samostatný vstup stojí cca 35 dolarů. Náš výlet mě celkově vyšel cca na 850 dolarů a to se vším všudy (letenka ovšem vnitrostátní po USA, přesun Seattle – Las Vegas), půjčení auta, benzín, vybavení, ubytování, jídlo, vstupy). Vše jsme tedy rozpočítávali a dělili čtyřmi, takže se rozhodně vyplatí mít větší posádku.

Doprava po USA

Nejlevnější způsob, a vlastně mě jiný nenapadá, než zapůjčení auta. Na částku se stejně budete skládat, takže cena vysoká není. Za sebe mohu doporučit ALAMO, půjčení bez jakéhokoliv problému. Benzín je také levný, nejdražší v Kalifornii (i kolem 4 dolarů/galon), jinak 2-3 dolary/galon. Auto jsme půjčovali i vraceli na stejné místo (Las Vegas). Dá se i vrátit jinam, ale o tom informace nemám, jen vím, že to je zase o něco dražší.

Auta jsou samozřejmě s automatickou převodovkou. Kdo nezná řízení v USA, bude si muset asi chvíli zvyknout hlavně na dopravu a značení ve městech, ale v parcích a na delších přejezdech v tom problém nevidím. Doporučuji zvážit velikost a auta a vašich zavazadel vzhledem k počtu cestovatelů. My jsme měli auto Jeep Patriot a tak tak jsme se ve čtyřech se všemi našimi věcmi vešli. Je dobré mít s sebou alespoň jednoho řidiče nad 25 let, půjčení auta je tak v USA o dost levnější.

Ve většině národních parcích fungují v několikaminutových intervalech místní autobusy, které vás vozí po nejznámějších místech. Takže si zaparkujete auto na parkovišti a dále už pokračujete autobusem tam, kam vás to láká. Když máte více času, můžete vystoupit a pokračovat někam dále pěšky a udělat si delší výlet, my ale většinou jen vystoupili na nejzajímavějších místech a zase se zpátky svezli. Pamatujte na to, že autobusy jezdí jen do určité hodiny.

Ve městech se všechno parkování platí, až na víkendy, kdy bývá v některých městech parkování zadarmo. Dá se ale občas najít ulička, kde není žádná cedule nebo pokud parkujete mimo vymezené placené hodiny, neplatíte nic. Pozor ale, abyste takovou uličku nehledali i několik hodin, to už je lepší těch pár dolarů za parkování zaplatit a být v centru. Což jsme většinou volili my, raději jsme si zaplatili pár dolarů za blízké veřejné parkoviště, než ztráceli čas hledáním místa na parkování někde na ulici. Nezapomeňte na GPS nebo dobrou mapu, některá značení se dají lehce přehlédnout nebo není signál.

Naše ubytování

Všechno ubytování jsme měli dopředu zamluvené a to také doporučuji. Hlavně co se týká rezervace míst v kempech (několik týdnů předem), pokud přijedete na slepo a doufáte, že bude místo – tak nebude. U hostelů a motelů si myslím, že nezamluvení dopředu takový problém není, ale nesázela bych na to.

Vyplatí se zamluvit alespoň den nebo dva dopředu. Hledat až na místě někde volný hostel je zbytečná ztráta času. Věděli jsme, kdy a kam bychom měli dorazit a to se nám také vždy povedlo. Ubytování hledejte co nejblíže místu, které chcete navštívit. Pokud chcete hodně ušetřit, zkuste hledat přes portál Couchsurfing nebo Airbnb. Na kempování pamatujte na dobrou výbavu a počítejte se všemi druhy počasí, teplota kolem nuly v parcích s vyšší nadmořskou výškou (Yosemite, Sequoia) nemusí být výjimkou.

1. den: večerní přílet do Las Vegas

Sraz byl večer na letišti v Las Vegas, protože jsme každý letěl z jiného místa. Po shledání jsme vyzvedli auto z půjčovny, která je hned u letiště. Auto pro nás již bylo připraveno, naskládali jsme kufry a vyrazili hned na cestu. Před sebou jsme totiž měli dlouho cestu směr Zion.

2. den: Zion, Bryce Canyon

Bohužel jsme na náš první motel dojeli hodně pozdě a spali jen pár hodin, ale i tak jsme museli následovat náš plán. Navíc jsme se dostali do jiného časového pásma o hodinu vpřed. Do Zionu jsme tak dorazili v lehkém časovém skluzu. Tam jsme zhodnotili v informačním centru, že nasedneme na místní autobus a necháme se vyvézt až na konečnou zastávku.

Během cesty následoval výklad o parku a různé zajímavosti. Autobus je s otevřenými stěnami a jede velice pomalu, takže máte dobrý výhled a dost času ulovit dobré fotky. My na žádnou delší procházku či výlet čas neměli, takže jsme si prošli jen okolí a zase museli pokračovat v cestě do nedalekého Bryce Canyonu. Charakteristika Zionu: skalní útvary, vyhlídky, výlety

Do Bryce Canyonu jsme dorazili už někdy odpoledne a rozhodli se, že po parku budeme přejíždět autem. Zastavili jsme na nejdůležitějších vyhlídkách a kochali se. Bohužel pak park začaly překrývat stíny, protože se už chýlilo k večeru. Přesto jsme viděli krásné pohledy na skalní útvary. Když jsme pozdě dorazili do kempu a chtěli postavit stan, zjistili jsme, že je naše místo již obsazeno. Naštěstí nám soused nabídl, abychom si postavili stan u něj. Když jsme rozložili stan, čekalo nás nemilé překvapení. Cedulka stanu sice ukazovala velikost stanu pro 4 osoby, ale skutečnost byla jiná.

Když jsme do stanu vlezli ve dvou, stan už byl plný. Vypadalo to, že je konstruován spíše pro děti, protože ani délkou jsme se do něj nevešli, a tak jsme musili mít stan otevřený na obou stranách. Ještě, že bylo venku i přes noc horko, takže nám otevřený stan naopak spíše pomohl. Na jiných místech to už ale problém byl, ale k tomu se dostanu později. Ráno jsme si byli ověřit, jak je toto možné, když jsme měli včasnou rezervaci. Tak se omluvili a dali nám určitou slevu. Charakteristika Bryce: skalní útvary, vyhlídky, výlety

3. den: Antelope canyon, Horseshoe bend, Grand canyon

Do Antelope je nutná rezervace prohlídky předem. Buď online nebo až na místě a zařadí vás, podle toho, jak je volno. My jsme zvolili ranní čas, ale po dalším překročení hranic jsme zapomněli na posun času o hodinu zase zpět. Nikomu ale vůbec nevadilo, že jsme se na naší prohlídku dostavili o hodinu dříve, a tak jsme nasbírali hodinu k dobru. Během prohlídky vás průvodci vedou kaňonem a vypráví různé zajímavosti.

Dokonce vám i poradí, jak správně nastavit foťák, aby fotky byly co nejlepší. Vy procházíte mezi úzkými stěnami kaňonu a fascinují vás jeho barevné kombinace. Co nás překvapilo, je kromě vstupu i placené parkoviště (asi 8 dolarů na auto). Antelope je totiž soukromý se vším všudy, a tak majitel vydělává opravdu na všem. Charakteristika Antelope: placená prohlídka skalního kaňonu s průvodcem

Poté jsme zamířili směr Horseshoe bend, který je po cestě do Grand Canyonu. Bohužel jsme odbočku přejeli a museli jsme se zpět vracet několik mil. Ale stálo to rozhodně za to. Horseshoe bend je krásná vyhlídka na zátočinu řeky Colorado. Spojení skal, řeky a nebe vytváří úchvatnou kombinaci barev, takže žádné úpravy fotek už poté není ani třeba. Na vyhlídku se dostanete krátkou pouštní stezkou poté, co zaparkujete na parkovišti. Zastávka to byla jen na chvíli, podívat se na výhled a pořídit fotografie a poté jsme pokračovali směrem Grand Canyon.

Místní autobus nás opět vyvezl v Grand Canyonu na několik vyhlídek, kde jsme se kochali výhledem a fotili. Je neuvěřitelné, jak se barvy Grand Canyonu mění, podle toho, jak na něj zrovna dopadá slunce a stín. My jsme vydrželi až do úplného západu slunce. To se na vyhlídky sjede dvakrát tolik lidí a mačkají spoušť o sto šest.

Se zapadajícím sluncem nabídl Grand Canyon další paletu barev a poté se bleskově setmělo a také ochladilo. Na zpáteční cestu k parkovišti, byly autobusy přímo přervané a muselo jich jet několik. Nás čekala poté noční cesta do Joshua tree. Charakteristika Grand Canyonu: skalní útvary, vyhlídky, výlety | Pokračovat na 2. část cestopisu z USA

Oficiálním autorem a garantem článku je Tony. Aktualizováno dne 11.2.2023

PC » Pro cestovatele » Průvodce » Cestopis USA roadtrip – část 1.