Doprava v Bogotě, hm. Na výběr máte
- auto,
- taxi,
- autobus,
- motorku,
- Transmilenio,
- nebo koně.
To, že na cestách můžete klidně spatřit i koně jsem jenom slyšela, prozatím to nemůžu sama potvrdit. Zato vsak není ničím neobvyklým, když dopravu zdržuje naložený vozík tažený na dvou dřevěných nosítkách.
Pokuta za špatnou SPZ
Auto se může zdát jako ta správná volba. Nenechte se oklamat. V Bogotě je tak moc aut, a cesty jsou asi tak špatně vyřešeny, že platí pravidlo; každý den se na cestách střídají osobní vozidla podle posledního čísla na poznávací značce (sudé – pondělí, liché – úterý atd.). Ani takové restrikce nezabránili několikahodinovým zácpám na silnicích, které trvají denně v časech od 6:00-10: a 17: 00-20:00.
V neděli jsou cesty otevřené pro všechny, tak si představte ten zmatek. Řidiči aut mají takovou úchylku, že na sebe troubí. Co by bylo v pořádku, kdyby mělo právě dojít ke srážce, nebo se řidič před vámi zapomněl pohnout. Oni si na to podle všeho zvykli natolik, že troubí i když jsou na cestě jenom tři auta. Při přechodu přes silnici se nespoléhejte na to, že vám někdo dá přednost. Takové zvyky zde vůbec nefrčí. Když máte zelenou choďte, když červenou stůjte.
Doprava taxíkem
Jasné, že taxíkem nebudete jezdit denně. I když je zde poměrně levný, za delší vzdálenosti si připlatíte. Taxíky jsou žluté a je jich na cestách hrozně mnoho. Neplatí pro ně omezení se sudým a lichým číslem, takže svou přítomností přispívají k nepříjemným zácpám. Často uvidíte, že taxikáři jezdí jako blázni. Maximální povolená rychlost je 80 km/hod což je docela hodně a je to znát při jízdě v zatáčkách.
Doprava autobusem
Existuji dva typy autobusů. Ty větší mají určené zastávky a jízda je přijatelně dlouhá. Platíte nabitými cestovními kartičkami, které lze zakoupit téměř u každé benzinové stanice. Ty druhé typy autobusů jsou velké asi jako dodávka. Řekli byste, že se do nich vejde max 15 lidí. Když se však potřebujete přepravit a jiný způsob nemáte po ruce zjistíte, že jejich kapacita je téměř 30. Nastupuje se za jízdy, když vám šofér jenom otevře dveře a vy naskakujete.
Platí se přímo u šoféra a lístek stoji kolem 1500 pesos (15 korun českých; lehká matematika – odečtěte posledně dvě cifry). Kolumbijci jsou obecně nižší, tomu jsou zřejmě uzpůsobené i tyto autobusy. Člověk s více než 175 cm se zde již nepostaví. Tyhle autobusy nemají určené zastávky, jednoduše jedou po své trase a na požádání zastaví. Tak si představte jak dlouho může trvat jedna jízda, v „taxíku“ s třiceti pasažéry, pokud má každý z nich jinou cílovou destinaci.
Motorky, resp. Motorová kola
Motorová kola jsou levné na koupi a výhodné pro jízdu. Šikovně projedou mezi auty v koloně. Na druhou stranu jich je na silnicích příliš mnoho a jezdí obvykle centimetry mezi ostatními. Díky tomu každý druhý ztrácí nervy a na silnicích je neustále slyšet troubení.
Autobus Transmilenio
Transmilenio
Transmilenio je poznávacím znamením Bogoty. Systém dopravy, který funguje již 15 let je nejnepohodlnější, ale zato nejrychlejší volbou. Nástupní stanice jsou vybudované po celém městě, dostanete se na ně přes turnikety díky cestovní kartičce (v určitých částech města platí pouze určité barvy – zelená, červená, modrá ..). Cena jednoho lístku je 18 korun, a v rámci jedné částky můžete na stanicích libovolně přestupovat. Pro Transmilenia jsou určeny exkluzivní cesty, proto je tahle lidská konzerva právě tím nejrychlejším prostředkem.
Na hlavních nástupištích vám dá zabrat samotný nástup, lidé se tlačí, předbíhají a nikoho před sebe nepustí. Pokud jste již šťastně uvnitř autobusu a vidíte ty zástupy lidí co se pokoušejí dostat dovnitř, nemyslete si, že více lidí se již nevejde. Lidí je nepřiměřeně hodně a autobusů nepřiměřeně málo. Jinou možnost než se dovnitř doslovně vtlačit pak nemají. Bogotské počasí s mírnými teplotami je v tomhle případe velkou výhodou; ve 30°C stupních byste uvnitř být nechtěli.
V Bogotě je běžné cestovat do práce i více než hodinu navíc převážně ve stoje. Transmilenmia jsou plné různých lidi. Ne že by jsme měli každého podezřívat, ale nikdy nevíte kdy vám zmizí nějaká ta větší maličkost. Lidé si proto pokaždé drží své tašky pevně při těle a batohy přesouvají během jízdy ze zad na oblast hrudníku. Pokud jste v Bogotě pouze na výletě, tento typ dopravy možná přivítáte jako součást poznávání krajiny. Avšak žít a pracovat zde déle, úsměv by vás při ranních a odpoledních „nádivkách“ hned přešel.
Oficiálním autorem a garantem článku je Tony. Aktualizováno dne 11.2.2023
