Právě jsem přistál v Aucklandu na Novém Zelandu, letěl jsem z Prahy se společností Emirates – jak má cesta s tímto přepravcem vypadala?
Letenku na Nový Zéland jsem začal hledat v listopadu a zvolil let 4. března 2016 s mezipřistáním nejprve v Dubaji a následně v Sydney. Jednalo se o přepravu přes půlku planety a dvě mezipřistání byla podmínka přežití. V médiích jsem postřehl, že Emirates od března plánují se svým Boeingem 777 LR (long range = dlouhý dolet) létat mezi Dubají a Aucklandem bez mezipřistání.
Netušil jsem ovšem, že mě v únoru sami kontaktují a nabídnou mi změnit můj let právě na tento více než 16 hodin dlouho trvající přímý let. Cena letenky zůstala stejná. V současné době se jedná o nejdelší pravidelný let na světě. Na této lince bude od léta nasazen obří Airbus A380.
Průběh celého letu Praha – Auckland
Dle letového řádu letadlo Emirates z Prahy do Dubaje odlétá pravidelně v 15:30. Na pražské letiště jsem se dostavil v 13:25. Zabalení zavazadla stálo 129 Kč, díky frontě to celé trvalo déle než 25 minut. Letenka na trase Praha – Dubaj – Auckland \\ a zpáteční \\ Sydney – Dubaj – Praha stála 3 měsíce před odletem 31 000 Kč. Místní přelet z Aucklandu do Sydney pak s místní společností 1 400 Kč.
Na pražském letišti byl na Check-in přepážce drobný problém neboť systém Emirates mě nemohl vpustit na území Nového Zélandu neboť tam neviděli návrat (zpět s Emirates letím až ze Sydney), to ovšem slečna na přepážce během deseti minut vyřešila a mohl jsem letět.
Boeing 777 z Prahy do Dubaje byl zcela obsazen. Palubní servis byl na jedničku – nejprve dostane každý cestující navlhčený ubrousek na otření rukou, dále pak drobný snack v podobě sušenek, nápoj, rýže s exotickým kořením a kuřecím masem nebo pečený losos, pečivo, sýr, salát, máslo, kousek čokolády a na závěr i sladký desert. Dostanete přímo jídelní lístek, kde si můžete předem rozmyslet na jaké jídlo máte větší chuť (nikoliv jako například u British Airways, kdy na vás stevardi prsknou dvě rychlé věty a netrpělivě čekají co jim řeknete). Během celého letu nabízí studené nápoje, čaj, kávu či alkohol. Před přistáním dostanete ještě vanilkovou zmrzlinu. Děti na palubě dostanou hned po startu plyšovou hrčku.
S předstihem jsem si online na oficiálních stránkách dopravce zarezervoval místo v uličce v domnění, že budu mít více místa. To se sice splnilo, nicméně kdokoliv procházel kolem tak do mě strčil a neustále mě vyrušoval. Proto doporučuji spíše místo u okénka.
Transit na hotel v Dubaji
Doba mezipřistání v Dubaji je 8 hodin a tak se již 55 minut po přistání dostáváme k čekání na transit do hotelu. Zde čekám 15 minut, dalších 5 minut jedeme na hotel. Ubytování je zdarma včetně snídaně na hotelu. Na spaní není příliš mnoho času, přičítá se k tomu navíc časový posun.
Na hotelu vám doporučí v kolik má být člověk připraven na recepci k odjezdu zpět k terminálu. Na požádání vás telefonicky i probudí. Vyjma Check-inu musíte samozřejmě opět přes bezpečnostní kontrolu.
Na letišti v Dubaji jsem si uvědomil, kolik je na světě lidí, kteří mají mnohem více peněz než já.
U gatu C 22, odkud jsem letěl, jsou 4 stoly, kde sedí bezpečnostní pracovníci, kteří velmi pečlivě namátkou kontrolují každé zavazadlo – snaží se velmi pečlivě, můj baťoh je ale tak narvaný, že by museli všechno vyndat a tak mě nechávají být. Spíše jen tak nakouknou.
16 hodin dlouhý let Dubaj – Auckland
14 300 km ve vzduchu uletíme za více než 16 hodin. Boeing má luxusní zábavní systém s největšími obrazovkami co jsem kdy viděl, výběr filmů je jako vždy dostatečný i k letu na měsíc. Jinak se mi let nezdál nijak zvlášť odlišný od klasických dálkových letů tedy navíc k servisu kartáček na zuby a pasta, stínítko, ponožky, deka, sluchátka. Nabízí nám dokonce i čerstvá jablka.
Když jsem si šel dozadu do letadla zacvičit, tak mi dvě letušky nezávisle na sobě nabízeli horkou čokoládu. Odolal jsem, ale jejich přátelská povaha na mě silně zapůsobila. V noci, když byl čas vyhrazen na spánek svítilo na stropě interiéru tisíce malých hvězdiček.
Někdo na letu zřejmě slavil narozeniny neboť mu letušky přinesli malý dort. K večeři jsme dostali sice malou, nýbrž lahodnou pizzu. K snídani jsem zvolil houbovou smaženici, dále pak byl v ranním menu džem, corissant, džus, párečky a další dobroty. Před přistáním jsem si ještě vyplnil vstupní formulář na Nový Zéland. Po přistání na Novém Zélandu vše proběhlo jako po másle a moje měsíční dovolená u protinožců může začít.
Venku je krásně teplo, sluníčko svítí… dovolená začíná!
Oficiálním autorem a garantem článku je Tony. Aktualizováno dne 11.2.2023
