Hledáte inspiraci pro cestování do Nepálu? Náš cestopis den po dni. Strávili jsme 3 týdny v Nepálu, ale tentokrát s cestovkou. Jednalo se totiž o himalájskou část, kam je vstup povolen jen s místním průvodcem.
Nepál: Nejlevnější zájezdy – 28.640 Kč ⇒
Přílet do Dillí
První 2 dny počítejte na přesun do Káthmándú. Na letišti v Dillí hala od minula nabobtnala a zabydlely se v ní krámky všech voňavek a luxusních kořalek světa. Fuška najít klidné místo k rozložení spacáků. V Káthmandů nás vítá 10-ti denní rodinný svátek Dasain.
Třetí den naší cesty platíme v centru 750 rupek za vstup na Durbar Square. Vše se tu odehrává na ulici, od správky bot po porcování masa. Lidé milí jako vždycky. 17.30 začíná zapadat slunce. K dnešnímu svátku patří pouštění draků, tak je na červánkové obloze můžeme sledovat.
Svátek pouštění draků v Nepálu
Čtvrtý den vyrážíme na vrch Pašupatinát uprostřed Káthmandů, kde stúpa (budhistická sakrální stavba k uchovávání relikvií ostatků Buddhy) představuje meditujícího Budhu i pět základních elementů. Pozor na zlodějské opice!. Navíc probíhá svátek žehnání autům. Na SPZ se pověsí věnec z oranžových květin, na kola se přiváží barevné stužky, před auto se položí rezerva a hever, na to rýže, hlava obětované kačeny a zapálí se posvátné čoudíky…
Patrně místo povinného ručení. Prší jak ve Forrestu Gumpovi!Den pátý znamená přesun do hor po standradní nepal-highway. Občas asfalt, občas uježděná hlína s dírami jak lavory. V kolmých svazích zaříznutá rýžová políčka. V Soti Khola, výchozím bodu našeho treku jsme ve 20 h.
Šestý den stoupáme za 100% vlhkosti a při 20 0C údolím řeky Buri Gandakí, místy po visutých stezkách ve strmých svazích, nevarské vesnice s terasovitými políčky, tropická příroda.
Další den – sedmý. Pokračujeme za pomoci našich nosičů z Káthmandú (nejsou to šerpové = lidé z východu, hinduisté), budhistů, co nesou krom svých věcí naše 20-ti kilová zavazadla. Najala je agentura, která jim ručí za vhodné obutí+oblečení, jejich denní mzda je 15 USD. Pokračujeme dál údolím řeky.
Výstup a první sníh
S překročením hranice 3000 m až někdy jedenáctý den polevuje déšť a objevil se výhled na Manaslu (8163 m, nejvyšší hora Nepálu, až do r. 1949 z politických důvodů nepřístupná, má dva vrcholy). Ráno o půl sedmé se scházíme na střeše lodže v ranním mrazu, koukáme na tu nádheru a slunce, které má puštěné volume naplno.
Nepálské hory mají své kouzlo
Ve 4 tisících je na celé planině 10 cenťáků sněhu. Na konci planiny na samém úpatí hory ducha bydlí lama v malém domečku a má klíče od gompy. Přestože má gompa 1 zámek, má lama překvapivě mnoho klíčů. Před otevřením gompy je zapotřebí zapálit posvátné čoudíky, tedy jalovec šup do pícky a pořádného bafana. Když pícka čoudí posvátný dým na plný komín, pouští nás lama do gompy a jde se při té příležitosti pomodlit. Lámův táhlý zpěv, údery do bubnu a zvonečky dělají z návštěvy gompy mystický zážitek. Lamovi bude tak 70, žije tu sám, tak 3 hodiny od ostatních lidí a pohybuje se s nůší jalovcových větvích po zasněžené pláni (Dokážete si představit hezčí pohled?).
Dvanáctý den má třetina lidí větší či menší problémy, většinou nachlazení. Počasí je na kraťasy. Krajina má velehorský charakter, zakrslé břízy, zasněžené hřebeny splazy ledovců. Náš standard je 3 hodiny – 300 výškových metrů. V poledne jsme na místě noclehu Samdo (3875 m.n.m.) nedaleko tibetských hranic, následuje boční aklimatizační výstup do 4800 m.
Pohled na Annapúrnu
Čtrnáctý den nás čeká přechod sedla Larke (5106 m), vyrážíme v 5h. směrem k západu, mezi 4600-4700 m začíná hranice sněhu, v 9:15 jsme tam, teplota kolísala mezi -3/-7 °C, v sedle slunce. Nabízí se nám výhledy na masiv Annapúren a vzdálenější Dhaulágiri (říkám si, že odsud zřejmě pochází mnohé názvy v Pánu Prstenů). Nocleh v Bimtangu (cca 3 590).
Blíží se konec našeho dobrodružného cestování. Sestupujeme na trasu Annapúrna treku jedlovým pralesem po toku řeky Dudh Khola, jdeme 8 hodin, od sestupu bolí kolena. V Dharmapani (1963 m.n.m.) se vlévá Dudh Khola do Marsianghi Kholy. Kousek pod soutokem je další nocleh.
Pochod do Tálu
Další etapa je pohodová, jen 3 hodiny do Tálu (1 700m), teploty kraťasové. Pivo stále 400 rupií=80 Kč. Před 4 roky stálo v Tálu pár lodží. Původně zemědělská vesnice se proměnila v hlavní třídu, kde jsou guest housy napravo a nalevo. Řada lodží je pouze uprostřed přerušena četnickou stanicí a školou. V současnosti většina lodží zeje prázdnotou. Kdo jede do Džíproud dojede až do Dharmapani, kde silnice končí. Nabídka ubytování tu vysoce převyšuje poptávku.
Cesta do Besisharu
Jeepy jedeme 17. den do Besisaharu. Městečko jak z plání Divokého západu. Hlavní ulice obsypaná krámy z obou stran, kde se koupí úplně všechno od mobilu po vodní nádrž. Na ulici asfalt. Naše cesta je u konce. V noci déšť. Pak už jen návrat do Káthmándú.
Vízum v Nepálu? 40 USD!
Na místě se platilo např. nepálské vízum – 40 USD, místní doprava ve městech a poplatky za teplou vodu v průběhu treku (1–3 USD/den).
Naše oblíbené jídlo v horách
Naše ubytování
Domácí plotýnka v horách
- Cena zájezdu: přes 50.000 Kč!