Cestopis Albánie

Albánie, země, která vás nebude nudit!

Albánie, nejchudší a dosud snad ta nejdivočejší z balkánských zemí, vás v každém případě dokáže překvapit. Snoubí se tu krásná příroda se svébytnou kulturou Albánců, kteří si teprve zvykají na nějaké ty zákony, bez nichž si život u nás už nedovedeme ani představit.

Život v ulicích Skadaru

Takový malý kulturní šok ještě umocňuje skutečnost, že do Albánie míříme z Černé Hory, kde se ve velkém pustili do ochrany svého přírodního bohatství a kde je snaha přiblížit se evropskému životnímu stylu vidět na každém kroku. Na albánské straně Skadarského jezera leží město Skadar (albánsky Skhodër). Přijíždíme tam navečer. Ulice jsou přeplněné k prasknutí. Vše důležité se odehrává právě tady.

Zábava, práce, všichni se někam přemisťují, pokřikují, baví se, ti, co jedou se svými vozy, hlasitě troubí. Doslova to tu překypuje životem. Odpadky se vrší v nekončících haldách přímo na krajích ulic. Probírají se v nich hladoví psi, vyhublí koně, osli a občas i krávy. Prodavač ryb má přímo na silnici rozložený igelit, kde v tom všem prachu a špíně zručně kuchá ryby a zve ostatní k nákupu. Albánští mladíci trhají rekordy v počtu osob, které se dokáží naskládat na jednu motorku či kolo. Jezdí také na korbách starých náklaďáků, oslech, povozech, střechách aut a dalších podivných vozítkách např. ve stylu „osel táhne motorku“.

Ostatně albánská doprava, kvalita silnit, porušování pravidel silničního provozu a řidičské umění Albánců je kapitola sama pro sebe, která by vydala minimálně na další článek. Ve Skadaru jako stavební materiál preferují beton. Domy vypadají zanedbaně, některé dokonce neobyvatelně a některé se rozpadají. Albánci si s tím ale vrásky na čele nedělají, všude slyšíme smích, hovor a čilý ruch.

„Město bílých střech“

Naštěstí tímto dojmem nepůsobí všechna města. Například ve městě Gjirokastra (albánsky Gjirokastër), tzv. „městě bílých střech“, najdete krásné staré kamenné domy s břidlicovými střechami a poznáte i druhou tvář Albánie, kterou si jistě zamilujete.

Krásy albánského pobřeží

Od města Vlora (albánsky Vlorë) až po město Saranda (albánsky Sarandë) se podél pobřeží vine silnice SH8. Na této 120 km dlouhé cestě vystoupáte do národního parku Llogara, aby se vám otevřel pohled na tu nejkrásnější část albánského pobřeží. Ze stínu jedlových a borovicových hájů spatříte nekonečnou pláž s bílým pískem a s tyrkysově modrou vodou. Na pláž se dá dojet autem, vede sem ale pouze štěrková cesta plná výmolů, děr a velkých kamenů.

Odměnou za obtížnou cestu vám bude osvěžující koupel a navíc pocit, že tuhle nádhernou obrovskou pláž máte jen a jen pro sebe. Cestou dál na jih budete míjet nespočet nádherných zátok. Klikatící se silnice SH8 kopíruje pobřeží a zavede vás až do Palermského zálivu. Okolní kopce pokrývají stříbřité porosty agáve, které společně se stovkami bunkrů měly chránit před nepřátelskými nájezdníky. V azurově modré laguně se v tichém rytmu pohupují staré rezivé loďky. Krajinu kolem Palermského zálivu rozpaluje polední slunce.

Modré oko

Naše další cesta vede na východ do vnitrozemí. Nedaleko vesnice Krongji se ve stínech stromů porostlých břečťanem ukrývá tajemný podzemní pramen řeky Bistrica (vstupné 2 eura/osoba – červen 2014). Tento výjimečně silný krasový pramen vyvěrá na povrch z obrovské hloubky (více než 70 metrů!).

Vytváří kruhové jezírko křišťálově čisté vody připomínající duhovku lidského oka. Od středu k okrajům přechází temně modrá až ve světlou tyrkysovou modř. Vyvěračka proto dostala příznačné jméno „Modré oko“ (albánsky Syri i Kaltër). Průzračná voda láká v horkých letních dnech ke koupeli, i když je opravdu ledová, najdou se odvážlivci, kteří si tuhle koupel nenechají ujít.

Země kontrastů = to je Albánie

Albánie ale nabízí mnohem více. Můžete tu zažít ledacos. Policisté nosí místo obyčejných zbraní přes rameno přehozené samopaly a budí opravdu respekt. Když ale pak vidíte, jak leží zašití někde v horách za zatáčkou, čtou si v trávě noviny a vesele na vás mávají, hned je váš den příjemnější. Nikdo tu nic neřeší, nic není problém.

V zemi neomezených možností si můžete klidně rozbalit stan a kempovat přímo na pláži, užívat si pohledy na zapadající slunce a před spaním poslouchat šumění moře. Proto neváhejte a navštivte tuto nespoutanou zemi s tisíci bunkry, panenskými horami a svéráznými obyvateli dokud je divoká a nedotčená. Poznejte nová úžasná místa, než je objeví někdo jiný.

Autor článku a fotografií: Jolana Sedláčková

PC » Cestopisy » Cestopis Albánie