Kariéra pilota – část 2.. Výcvik dopravních pilotů aneb jak se dostat do kokpitu velkého letadla.

Integrovaný výcvik | Modulový výcvik | Multi-Crew Pilot Licence (MPL) | Uplatnění pilotů

Integrovaný výcvik

Integrovaný výcvik umožňuje zájemcům absolvování kompletního teoretického a praktického výcviku pro získání licence ATPL (A) frozen v jednom uceleném kurzu. Je vhodný především pro ty, kteří dosud nemají zkušenosti s motorovým létáním a nejsou držiteli pilotní licence.

U nás tento druh výcviku nabízí Fakulta dopravní ČVUT v Praze ve spolupráci se schválenými leteckými školami. Výhodou absolvování bakalářského studijního programu Profesionální pilot je získání potřebných teoretických znalostí a současně vysokoškolského vzdělání. Úspěšní absolventi tohoto programu získají certifikát, který je opravňuje složit teoretické zkoušky na Úřadu pro civilní letectví. Zároveň je dosaženo provázání teoretického a praktického výcviku, což je předpokladem pro kvalitní přípravu na budoucí povolání a minimalizuje se tím délka výcviku (která je předpisem omezena na 36 měsíců od jeho zahájení) a počet nalétaných hodin.

Výhody integrovaného výcviku

• Provázanost teoretického a praktického výcviku v rámci schváleného uceleného výcvikového programu je předpokladem kvalitní přípravy
• Výuka teorie probíhá v rámci studia vysoké školy
• Relativně krátký čas potřebný k absolvování výcviku, vhodný zejména pro ty, kteří s létáním začínají

Nevýhody integrovaného výcviku

• Omezený výběr leteckých škol, nutnost absolvovat celý praktický výcvik v jedné letecké škole
• Vyšší celkové náklady

Modulový výcvik

Pokud se rozhodneme pro modulový výcvik, pak je naše cesta za licencí dopravního pilota rozdělená do několika menších bloků, takzvaných modulů. Moduly může žák absolvovat jednotlivě, dle svých časových a finančních možností.
Stručný přehled jednotlivých bloků:

Průkaz způsobilosti soukromého pilota PPL (A)

Soukromý pilot letounů je oprávněn vykonávat funkci velitele nebo druhého pilota na letounech s maximální vzletovou hmotností do 5700 kilogramů a to za předpokladu, že se nejedná o obchodní leteckou dopravu (let za úplatu).

Kvalifikace pro noční lety VFR NIGHT

Poskytuje oprávnění létat i po západu Slunce, nicméně pouze za vhodných meteorologických podmínek.

Přístrojová kvalifikace s jednomotorovými letouny SEP/IR (A)

Umožňuje pilotům létat podle pravidel IFR za pomoci přístrojů i za výrazně zhoršených meteorologických podmínek.

Průkaz způsobilosti obchodního pilota CPL (A)

Nad rámec pravomocí soukromého pilota má právo:

• Vykonávat funkci velitele letadla provozovaného za jinými účely, než je obchodní letecká doprava,
• Vykonávat funkci velitele letadla certifikovaného pro provoz s jedním pilotem v obchodní letecké dopravě
• Vykonávat funkci druhého pilota letadla v obchodní letecké dopravě, které musí být provozováno s druhým pilotem

Kvalifikace pro vícemotorové pístové letouny MEP

Oprávnění pilotovat vícemotorová letadla s pohonem pístovými motory.

Přístrojová kvalifikace s vícemotorovými letouny MEP/IR

Rozšíření kvalifikace MEP o možnost létat s vícemotorovými letouny podle pravidel IFR.

Výhody modulového výcviku

• Větší flexibilita výcviku, možnost jeho protáhnutí do delšího období
• Možnost absolvovat jednotlivé moduly v různých leteckých školách, což může přinést finanční úspory

Nevýhody modulového výcviku

• Střídání leteckých škol a časová nekontinuita může vést k roztříštěnosti výcviku a podepsat se na jeho kvalitě

Další kvalifikace

Multi-Crew Co-Operation Course (MCC)

Výcvik nových pilotů probíhá až na výjimky na jednopilotních letadlech a je koncipován tak, aby pilot byl schopen létat samostatně, nicméně letová posádka velké většiny současných dopravních letadel sestává minimálně ze dvou pilotů. Proto je zapotřebí piloty naučit v posádce efektivně spolupracovat. Cílem tohoto kurzu, jehož absolvování je povinné pro všechny piloty létající ve vícečlenných posádkách, je prohloubení schopností týmové spolupráce, se zaměřením zejména na optimalizaci rozhodovacích procesů, komunikace a koordinace v rámci posádky a to jak za běžných provozních situací, tak v případě nouzových postupů. Dá se absolvovat buď samostatně nebo v rámci typového výcviku. Článek jak překonat strach z létání.

Jet Orientation Course (JOC)

Některé letecké společnosti vyžadují po zájemcích o pozici druhého pilota takzvaný Jet Orientation Course, jehož cílem je seznámit piloty, kteří doposud nemají zkušenosti s létáním na turbínových letounech, s prostředím kokpitů moderních dopravních letounů a s hlavními aspekty létání s turbínovými motory. Absolvování kurzu je přípravou na výběrová řízení u aerolinií, která často probíhají na simulátoru letounu s turbínovým pohonem a má zároveň usnadnit výcvik typové kvalifikace. Jeho součástí bývají základy spolupráce v rámci posádky, teorie létání ve velkých výškách, programování a práce s FMS a další odlišnosti oproti létání na menších typech letounů s pístovým motorem.

Typový výcvik

Pilot, který chce létat na větších typech letounů (mimo většiny jedno a dvoumotorových s pístovým motorem), musí být držitelem konkrétní typové kvalifikace. Typový výcvik zahrnuje nejprve asi měsíc teoretické přípravy v učebně a na počítači, kdy se pilot seznamuje s materiální částí letadla, a dále mnoho lekcí na letovém simulátoru, při kterých se učí nejprve normální každodenní postupy a posléze postupy nouzové, jako je například vysazení motoru nebo náhlá ztráta přetlakování kabiny a další.

Pokud je pilot držitelem průkazu způsobilosti obchodního nebo dopravního pilota a uchází se o zaměstnání u letecké společnosti, musí být připraven, že se bude muset finančně podílet na typovém výcviku na letoun, který daná společnost provozuje. Piloti si hradí typový výcvik kompletně sami, některé letecké společnosti na něj částečně přispívají pod podmínkou uzavření smlouvy na určité období čí počet odlétaných hodin. To se týká především nezkušených pilotů po dokončení výcviku s minimálním náletem, o zkušené piloty mají aerolinie větší zájem, proto často tento výcvik hradí ze svých prostředků. Některé letecké společnosti podmiňují pozvání na výběrové řízení již hotovým typovým výcvikem, některé nejprve nabídnou úspěšnému uchazeči zaměstnání, a teprve poté mu výcvik zprostředkují.

Cena typového výcviku na Boeing 737 nebo Airbus A320, což jsou v současnosti nejpoužívanější dopravní letouny na kratších a středních tratích v Evropě, se pohybuje přibližně kolem 500 000 Kč.

Podrobnosti o předpisech JAR-FCL 1 ohledně typové a třídní kvalifikace, dále pak si můžete pročíst typovou kvalifikaci CATC v Praze nebo CAE v Oxfordu. Poslední odkaz je věnován anglicky psanému webu o BAA.

Base Training

Po získání typové kvalifikace je nutné učinit ještě poslední krok před tím, než pilot může poprvé usednout do kokpitu dopravního letounu na pravidelné lince s cestujícími, a tím je absolvování takzvaného base trainingu. Jedná se o praktický nácviku letu ve skutečném letounu pod dohledem zkušeného instruktora, při kterém je nutné absolvovat minimálně čtyři až šest vzletů a přistání (dle zkušeností žadatele), což představuje asi hodinu letu. Base training zpravidla bezprostředně navazuje na ukončení typového výcviku a nejčastěji probíhá ve spolupráci s leteckou společností, ke které pilot nastupuje do zaměstnání. Jeho cena je přibližně 150 000 Kč.

Base Training CATC v Praze a Base Training BAA.

Multi-Crew Pilot Licence (MPL)

Cílem tohoto u nás relativně nového druhu výcviku je, aby žadatel získal znalosti a dovednosti nezbytné pro výkon funkce druhého pilota dopravního letounu s posádkou složenou nejméně ze dvou pilotů. Jedná se o jakousi obdobu integrovaného výcviku, který je určen pro zájemce bez předchozích zkušeností s létáním. Jeho součástí je veškerá potřebná teorie s důrazem na provoz velkých dopravních letounů a spolupráci ve vícečlenné posádce. Zájemci prochází určitým druhem výběrového řízení už před začátkem samotného výcviku tak, aby byla pravděpodobnost úspěšného absolvování výcviku a následného zaměstnání pilota u letecké společnosti co nejvyšší.

Výcvik MPL má zcela odlišnou filozofii. Studenti jsou od počátku připravováni na létání na konkrétním typu letounu u konkrétní letecké společnosti, se kterou letecká škola spolupracuje, čemuž je uzpůsoben celý výcvik. Součástí výcviku je minimální počet nalétaných hodin na pístových letounech, na vícemotorových letounech se například v případě výcviku u pražského CATC nelétá vůbec. Většina výcviku probíhá na leteckých simulátorech, jeho součástí je i výcvik součinnosti vícečlenné posádky (MCC) a Jet Orientation Course (JOC).

Výhody MPL

• Spolupráce s konkrétní leteckou společností, pro kterou jsou piloti připravováni
• Kurz je od počátku zaměřený na létání ve vícečlenné posádce s konkrétním dopravním letounem
• Velmi krátký čas potřebný k absolvování výcviku

Nevýhody MPL

• Malý počet hodin nalétaných v reálném letadle
• V případě nedokončení kompletního výcviku odchází uchazeč bez jakékoliv licence
• Nejisté záruky získání zaměstnání, v případě neúspěchu horší postavení na trhu práce
• Vyšší cena

Uplatnění pilotů

Po získání licence obchodního pilota nastává čas hledání nového zaměstnavatele. Pro čerstvého absolventa s minimálním náletem existují v zásadě tři možnosti profesionálního uplatnění:

1. Kadetské programy leteckých společností na dopravních letadlech
2. Zaměstnání u menších soukromých provozovatelů (business jety, menší vrtulové a turbovrtulové letouny)
3. Kariéra letového instruktora u letecké školy

Kadetské programy

Ačkoliv to v České republice není zatím příliš patrné, situace na pracovním trhu se pro piloty poslední dobou pomalu zlepšuje. Nejen s pokračujícím rozmachem nízkonákladových společností jak v Evropě, tak jinde ve světě nastává nedostatek kvalifikovaných zájemců o tuto pracovní pozici. Základním předpokladem pro získání práce v dopravním letadle jsou jak dobré teoretické znalosti, které se zkouší na výběrových řízeních, tak dobrý výsledek na simulátoru. Jak již bylo řečeno výše, v případě kadetských programů je třeba počítat s (někdy i stoprocentní) finanční spoluúčastí zájemce o zaměstnání a to jak na typovém výcviku, tak na base trainingu, případně dalších výdajích. Pokud letecká společnost jakýmkoliv způsobem finančně přispívá na výcvik, pak lze očekávat závazek na minimální počet odpracovaných let nebo odlétaných hodin u společnosti a úměrně nižší výplatu, ve které pilot výcvik postupně splácí.

Zájem o pilota mezi leteckými společnostmi stoupá, pokud má nalétáno více než 1000 až 1500 hodin, ideálně na dopravním letadle s dvěma a více proudovými motory ve vícečlenné posádce a podle pravidel IFR.

Menší provozovatelé

Získat zaměstnání u menších provozovatelů může být složitější, než u větších společností. Pracovních příležitostí je zde řádově méně a velmi často je nutné se k práci pilota propracovat z jiných pozic v rámci firmy, případně na základě známostí.

Výhodou může být osobnější přístup, snaha vychovávat si svoje piloty a budovat u nich loajalitu k firmě, s čímž souvisí i větší ochota finančně se podílet na výcviku budoucích zaměstnanců – pilotů. Určitou nevýhodou pak může být fakt, že tyto letecké společnosti většinou provozují menší proudové nebo turbovrtulové letouny, které nejsou tolik rozšířené, v případě hledání jiného zaměstnání je tak třeba většinou absolvovat další typový výcvik na jiný letoun. Komplikací také může být, že některé velké společnosti také při posuzování náletu zájemců o zaměstnání požadují nálet na větších typech letounů (od určité maximální vzletové hmotnosti), kam menší soukromá letadla nespadají.

Letecké školy

Další možností je nechat se zaměstnat jako letový instruktor u letecké školy. Představuje to sice další investici do průkazu instruktora, nicméně v porovnání s náklady na typový výcvik a base training, jde o částky výrazně nižší. Pokud to podmínky umožňují, pak většina pilotů, kteří se rozhodnou pro kariéru letového instruktora, získá instruktorský průkaz a posléze se nechá zaměstnat v letecké škole, kde absolvovali základní výcvik. To má výhodu znalosti prostředí, letounů a provozu v dané škole. Pro leteckou školu je naopak výhodné, že zaměstná pilota, kterého si sama vycvičila a ví, co od něj může očekávat. V ideálním případě je možné získat zvýhodněné finanční podmínky na výcvik instruktora, případně splátkový kalendář a náklady splácet z výplaty.

Práce letového instruktora na malých letadlech umožňuje další zlepšení manuálních dovedností pilota i prohloubení teoretických znalostí. Nevýhodou může pro někoho být menší počet nalétaných hodin a pomalejší proces získávání dalších oprávnění a kvalifikací (doložka přístrojového instruktora a další). Velká většina výcvikových letů probíhá na letounech všeobecného letectví do maximální vzletové váhy 5700 kilogramů podle pravidel VFR a řada společností takto nalétané hodiny nebere při potenciálním výběrovém řízení v úvahu.

Závěr

Ať už se rozhodnete pro jakoukoliv formu létání a jakýkoliv způsob, jak se k ní dopracujete, pak je to jistě náročný cíl, jehož splněním se budete zaobírat řadu hodin, kterých, pevně věřím, nebudete litovat. Létání je krásným a návykovým koníčkem a každý, kdo jej někdy okusil, se bude vždycky chtít do vzduchu vrátit. Přeji každému, kdo se touto cestou vydá hodně štěstí a úspěchů. Letu zdar.

Autorem článku je pilot Jakub Ninger.

PC » Pro cestovatele » Kariéra pilota – část 2.