Cestopisné putování po Novém Zélandu
Jak probíhala naše cesta na Nové Zéland s přeletem do Austrálie? Vše začalo letem do Dubaje, který byl minimálně o 3 hodiny opožděný (a po návratu jsme si tak zažádali o leteckou kompenzaci). Při odbavení mám kvůli změnám i jiné sedadlo, ale poukaz na hotel dostávám přestože bude pauza v Dubaji namísto 9 hodin necelých 6 hodin.
Nový Zéland: Levný hotel – 890 Kč ⇒
S Emirates je k dispozici v rámci letu zábava i dobré jídlo. Na dubajském letišti ve 3 hodiny ráno není provoz a slečny u info bodů směřují k Exitu na minibus k hotelu. Přepravu po letišti usnadňují letištní výtahy.
Ve snaze projít skleněnými dveřmi jsem zkusila když mě uvidí čidlo, jestli se otevřou… ale nic. Otvírají se sami, když dorazí výtah. Musí se projít bezpečnostní kontrolou, nechat projít batůžek kamerou a počkat na minibus. Slečna mě doprovodila až k minibusu a těžko říct, je-li bezpečnostní opatření jen pro osamělé cestující. V hotelu na recepci jsem okamžitě po předložení voucheru dostala klíčky od pokoje a po nahlášení a ověření času letu navazujícího mi slečna dala instrukce.
Let z Dubaje na Nový Zéland
V rámci přípravy na novozélandský čas je lepší nechat spánek až do letadla. Snídaně na hotelu byla klasická kontinentální samoobslužná. Na letišti check-in, bezpečnostní kontrola, gate a hurá do letadla. Nyní nás čeká 16 hodin dlouhý let z Dubaje na Nový Zéland v Boeingu 777-R220. Jedná se o letadlo speciálně upravené pro extrémně dlouhé lety a je u Emirates novinkou.
V průběhu celého letu je možné požádat o jakýkoliv nápoj a servis jídel ve stylu snídaně, oběd a večeře je prakticky neustále ve skvělé kvalitě. Každý cestující samozřejmě čelí dlouhému letu jinak, někdo prochází uličku, jiní spí a ostatní koukají na filmy nebo si čtou. Sledovat samozřejmě můžete také plno informací o samotném letu například přes kamery umístěné na trupu letadla. Přes noc jsou v letadle ztlumená světla a na strop promítají imitaci noční oblohy.
Před takto dlouhým letem se jako příprava doporučuje tři dny předem používat aspirin a v průběhu letu procvičovat končetiny a doplňovat neustále vodu. Na případnou nevolnost je osvědčená Travelgum nebo homeopatika či Kinedril. Na jet-let v místě příletu pomáhá Dorian. Přílet i aklimatizace v Aucklandu byl 1. den díky spánku v letadle v pohodě. Procházka + kolo rychle rozproudí krevní oběh a 1. noc pořádného spánku časový posun hladce vyrovnává.
Šálek pravého cappucina za 4 NZD a čokoládový donu za 5 NZD jsou perfektním startem dne.
Hamilton na Zélandu
Tauranga v polovině východního pobřeží nabízí skvělé pláže s upraveným nábřežím a my zkoušíme kayaking. Zásada je správně nasednout. V pobřežních vodách Nového Zélandu se sice vyskytují žraloci, zde je ovšem reálně větší nebezpečí od úžehu z ostrého slunce. Naše oblast kolem Hamiltonu a Te Awamutu je výborná na jízdu na kolech. V klidu zde můžete projezdit stovky kilometrů po klidných silnicích s výborně upraveným asfaltem.
Jako půl den dlouhý výlet můžete doporučit návštěvu ZOO v Aucklandu. Ta je dobře značená a za parkování se vůbec neplatí. Vstupné je 26 NZD. Vše jinak probíhá klasicky a složení zvířat je krásně pestré a od těch, která jsou k vidění v pražské ZOO jsou zde slušné změny.
Dalším cílem jsou Waitakerské hory (divočina na dosah od Aucklandu). Jako v ostatních částech Nového Zélandu je zde obrovský problém absolutní absence dopravního značení. Dost tedy bloudíme a pomůže až navigace.
Pracovník na letišti se nás ptal co jsme dělali na Zélandu, proč jsme tam přiletěli, každý zvlášť. Pak nám dávají pasy s razítky. To ovšem není vše. Poté rentgenují klasicky při bezpečnostní kontrole a berou si nás stejně jako ostatní ještě na podrobnou kontrolu a musíme vše z příručních zavazadel vyndat. Paní s námi přitom bystře komunikuje – kam jedeme, proč zrovna tam, proč s sebou máme papíry o cestě atd. Následuje zdvořilé poděkování a my si můžeme naše 7 kg těžká zavazadla celá zabalit.
Teď už jen vyzvednout od Carrentals naše půjčené auto. Hledáme jejich přepážku a pán od Avisu nás nechá zavolat. Máme skutečný přílet dřívější než ten který jsme nahlásili do autopůjčovny. Po telefonu nám sdělují, že máme vyčkat, že pro nás jejich autobus přijede k terminálu.
Za několik minut přijede minibus s brandem Avisu / Hertz a v kanceláři autopůjčovny podepisujeme smlouvu a vypůjčení auta. Požadavek navíc je kauce 3 tisíce AUD. Nyní se ukáže problém limitu na naší kreditní kartě, která tak vysokou kauci neumožňuje. Naštěstí máme dvě kreditní karty a tak se kauce rozdělí mezi dvě platební karty a auto nám nakonec půjčí.
Vydáváme se na sever Sydney a dále pak na Gosford. Tam ve skvělém informačním centru nabíráme letáčky, mapku, informace o správnosti cesty na Terrigal. Nákup v obchodu děláme kvůli špatnému značení i únavě velmi rychle a pokračujeme v naší cestě do ubytování. Na zamluvené ubytování dorážíme bez problémů a beze zbytku sil. Jedná se o hotel Terrigal Pacivic Coastal Retreat.
Jedná se o moderně a čistě zařízené studio. Kolem laguny – přírodní rezervace, kde míjíme majestátní pelikány a kolem hasičárny je na pláž jen pár minut. Čisté pobřeží, vlny a ve vodě je pár lidí ve vymezeném prostoru hlídky. Za soumraku se vracíme z procházky do hotelu a provází nás křik papoušků ve větvích stromů.
Podobně jako v USA je i zde prodej alkoholu přesunut pouze do speciálních obchodů a je velmi drahý – za lahvičku piva zaplatíte mezi 3 až 4 AUD.
ZOO v Austrálii
Cesta do Sydney autem vyžaduje maximum trpělivosti a nejlépe auto vybavené GPS. Směřujeme totiž do Taronga ZOO a její značení se objeví až 1-2 km před vstupem. Ve spleti dálnic a hustém provozu sjíždíme špatně mimo hlavní tahy v Chastewoodu. Cesta z hotelu autem až k ZOO nám trvala dvě a půl hodiny. Taronga ZOO má pěkné webové stránky a jsme na ni značeně natěšení. Letos navíc slaví 100 let výročí založení. Vstupné je 46 AUD na osobu, ale my máme slevu 15%, protože předkládáme slevový ústřižek z letiště.
Podle přehledu vystoupení si tipujeme časy na trase, abychom viděli krmení slonů, lachtanů a ptáků. ZOO má vyznačené různé trasy barvami a můžete tedy jen sledovat barvu jako na turistické pěší stezce v ČR. Z jednotlivých krmení/vystoupení bych jako nejlepší označila opice. Naopak u slonů nebylo prakticky nic slyšet protože ošetřovatel neměl mikrofon.
- PS: auto můžete zaparkovat pár minut pěšky od ZOO zdarma a nemusíte platit u ZOO, pokud ovšem nechcete přispět na zdejší zvířata
Odjezd ze ZOO směrem na Blue Mountains je ještě horší než příjezd. Po 17:00 jsou silnice extrémně ucpané a po 2 hodinách jízdy jsme stále v Sydney. Směřujeme na Epping a se zapnutým GPS najíždíme z dálnice M1 na M2. Zajímavostí je, že i přes vypnutí dat nás navigace dovede přes M7, M4 a A32 správně až do Katoomby.
Nové ubytování
Po příjezdu k našemu dalšímu ubytování Sky Ryders Inn Motel máme vzkaz, že klíč je pod rohožkou. Check in provedeme tedy až ráno a jdeme rovnou na pokoj. Při rezervaci hotelu přes Booking byla uvedena snídaně v ceně ubytování, nicméně na hotelu za ni chtějí dalších 7,5 AUD.
Hory Blue Mountains jsou pojmenovány podle oparu, který se nad nimi vznáší. Jako jedem z výletů můžete využít okružní pěší trasu hned ve Wenworth Falls. Jsou zde různé tipy tras na výběr. Značení cestou není barevné jako v ČŘ, ale jen jménem trasy. Okolí a příroda je velmi pěkná na procházku.
Je skromnější, starší, menší než předcházející na fotkách bookingu. Kuchyňský kout vybavený ledničkou, troubou a přístrojem na toasty. Bohužel konvice ani nádobí zde nenajdete. Jdeme zkusit plavání v zálivu u stanice lodí Manly Wharf. Je obehnané sítěmi, kokupou se tu 4 holčičky. Vlnky malé, voda čistá a teplá kolem dvaceti stupňů Celsia. Další den rovnou na pláž na další den plážového volejbalového turnaje psů.
Všude davy a co hlavně, všichni ve skvělé náladě. Po nábřeží cedule s varováním, že se pod pokutou 200 AUD nesmí sahat na místní scinky. Vyhřívající se všude na kamenech. Koupání na vzdálenější pláži Shelly je v rámci zdejší rezervace čistá a ve společnosti potápěčské školy. Při potápění je jen pár metrů od břehu možné vidět hejna nebojácných ryb.
Pláže a pobřeží
Nutné je pochválit místní velmi rozšířenou bezbariérovost pobřeží. Tomu odpovídá i vybavení WC, sprch či dostatek parkovacích míst pro hendikepované.
Podle celého nábřeží je vidět spokojené potápěče pouze s brýlemi bez dalšího výstroje. Hlavní pláž je milována i surfaři a milovníky vln. Pobřežní stráž má vlajkami označené úseky pro plavání či skákání do vln a s pomocí píšťalek hlídá dodržování daných pravidel. Potraviny jako všude v Austrálii dražší – malý nákup na 1 až 2 dny základních potravin pro 2 osoby stojí obvykle 20 až 30 AUD. Pivo, velké a vynikající vychází na 11,5 AUD za půl litr. Káva kolem 4 AUD.
Australský fotbal patří mezi méně obvyklé sporty zejména pro nás Evropany. Zdejší liga s názvem AFL se však těší celosvětově velké oblibě a zájmu celé Austrálie. Zkusili jsme 1 až 2 dny předem koupit lístky online přes Tikettek ale z různých důvodů se to nepodařilo.
Vyrážíme lodí F1 z Manly Wharf. Na kartě Opal, která nám po někom v kostelu zbyla je jen 1 AUD a optimálnější je koupit normálně v pokladně zpáteční lístek za 15,2 AUD než dobíjet si kartu (tam lze totiž dobít pouze 10 nebo 20 AUD). V přístavu u Opery přestupujeme na autobus číslo B373. Cesta z Manly na Moon Road k stadionu GFC nám zabere hodinu. A jsme konečně v cíli. Mezi dalšími zájemci o AFL. Fanoušci zdejších Swans v bílo červených barvách míří stejným směrem a někteří čekají v parku na trávníku nebo na lavičkách kolem.
Průběh zápasu
Zápas začíná v 19:25 a v 17:30 se otevírají pokladny. Stojíme hned vepředu, ale prodej jde hodně pomalu. Systém stávkuje. Nakonec lístky máme – není už žádný do části bez alkoholu pouze do části pro fanoušky soupeře pěkně dole. Pro 2 osoby vychází lístky na 45 AUD. Od pokladen ke stadionu jdeme 30 minut před zápasem. Tribuny jsou plné a je možné zde zakoupit i suvenýry či občerstvení. Malé pivo vychází na 7,9. Coca cola + hranolky + kuřecí řízek vychází na 30 AUD.
Atmosféra zápasu je úžasná a Swans od počátku vyhrávají. Zápas se hraje 4 x 20 minut. O přestávkách všichni vybíhají na toalety a občerstvení. Po zápase jdeme v návalu fanoušků na autobus v ulici Oxford čísla 380 do zálivu k Opeře. Lístek stojí 3,5 AUD a u Opery zjišťujeme že poslední loď odjíždí ve 23:00 a máme tak půl hodinku na rychlou procházku směrem k Opeře.
Z blízka je vidět krásné žebrování i ostatní pláště budovy. Dojem pomeranče jak zamýšlel dánský architekt (který svůj výtvor na vlastní oči nikdy neviděl) je úžasný. Vedle Opery je i park Manly, kde je i cesta do Memorial Walk (památníky). Zde je celá řada informačních cedulí se zajímavými poznatky o koloniálních válkách.
Cestopis pro Vás sepsala Eva K.
Napsat komentář