Jednou z příčin havárií jsou letecké nehody, zaviněné použitím nekvalitního paliva. Palivo pro moderní proudové a turbovrtulové letadla se nazývá letecký petrolej, který se obvykle dělí do tří kategorií: Jet A, Jet A-1 a JP-8. Letecký benzín je významný pouze pro menší vnitrostátní letadla s pístovými spalovacími motory. Tento benzín se v převážné většině dopravuje do letadla cisternami.
Při výrobě leteckého paliva v rafinérii nedochází díky vysoké teplotě k jeho znečištění. Nicméně ke kontaminaci paliva může docházet kdykoliv při přepravě z rafinérie do letadla. Je velmi důležité, aby bylo palivo exportované do letadla bez nečistot a se správným bodem vznícení, viskozitou, vodivostí, mazavostí, tekutostí i těkavostí.
Čistota paliva znamená nepřítomnost pevných částí jako je rez či špína a také absenci volné vody. Tyto části mohou zacpat palivové filtry. Voda v palivu může být příčinou korodování některých kovových částí a napomáhat produkci mikroorganismů. Znečištěné palivo může mít značný dopad na životnost motoru a zvyšuje se riziko poruchy motoru spolu s ohrožením bezpečnosti cestujících.
Členové letové posádky a pozemní pracovníci by si měli být vědomi možného znečištění paliva, zvláště na letištích s nepravidelným provozem. Plnící společnost musí zajistit kontrolu vzorků paliva na znečištění. Pokud je v palivu zjištěna voda, musí být palivo, v souladu s postupy uvedenými v letové příručce daného typu letadla odpuštěno z nádrží a z potrubí.
Srovnání druhů paliva
Leteckých paliv souhrnně nazývaných Jet fuel je celá řada (JP-1, JP-4, JP-5, JP-6, JP-7, JP-8, Zip fuel), lze je dělit dle mnoha kritérií jako například :
-
dle způsobu využití – Jet A a Jet A-1 jsou určeny pro komerční využití, JP-8 je typicky užíváno pro vojenské účely.
-
dle bodu tuhnutí – Jet A-1 se vyznačuje oproti palivu Jet A nižší teplotou bodu tuhnutí, což ho činí vhodnějším pro dálkové lety. Dosažení nižšího bodu tuhnutí je vyváženo vyšší cenou paliva, proto je Jet A preferováno především v USA. Ostatní charakteristiky jsou pro obě kategorie totožné.
-
dle možnosti vznícení – Letecký petrolej je vznětlivá kapalina zatímco letecký benzín je těkavá hořlavá kapalina. Letecký benzín má teplotu vznícení přibližně mínus 46°C, Jet A a ostatní letecké petroleje mají tuto teplotu minimálně plus 38°C. Teplota vznícení je definována jako nejnižší teplota, na které se výpary nad danou hořlavou kapalinou při dodání zapalovače vznítí. Letecký benzín produkuje velké objemy par a je schopen vytvořit hořlavou směs s okolním vzduchem i za velmi nízkých teplot. Letecký petrolej nevytváří při běžných atmosférických teplotách a tlacích zápalnou směs, pokud ovšem nepřekročí okolní teplota hodnotu 38°C. Proto je třeba brát v úvahu hodnoty maximálních dosažených teplot v různých polohách letišť na celém světě.
Teplota samovznícení je pro letecký benzín přibližně 449°C, zatímco pro všechny kategorie leteckých petrolejů je spočtena teplota samovznícení 246°C. Teploty těchto hodnot se vyskytují v turbínových motorech po vypnutí nebo na povrchu brzd. Teplota samovznícení je minimální teplota látky, která sama vzplane nebo se vznítí nezávisle na jiskře nebo jiném druhu zapalovače. Letecké petroleje mají všeobecně vyšší energetický obsah na jednotku objemu než letecké benzíny, právě proto jsou vhodnější pro využití v dálkové letecké dopravě.